Není nebezpečnějšího a nechutnějšího zvyku, než slavení Vánoc dřív, než přijde jejich čas.
Patří k samotné povaze svátku, že před člověkem vyvstane skvěle a náhle, že v jednu chvíli velký den ještě není a v druhou už je. Do nějakého konkrétního okamžiku se cítíte běžně a smutně, protože je jen obyčejný všední den. A v další chvíli nám srdce poskočí a duše s tělem se pustí do tance jako milenci, protože se z ní v jednom záblesku stane den sváteční.
Ať už je pro vás sváteční nebo
symbolický kterýkoliv den, je podstatné, aby tu byla zřetelná čára mezi ním a
časem, který předchází. A všechny zdravé obyčeje spojené s Vánocemi měly za
cíl, aby se někdo nedotýkal, nedíval, nevěděl, nebo nemluvil o něčem dřív, než
opravdu přijde ten vánoční den.