Co počít s islámem aneb má omyl právo na existenci?

 Islám je stejně jako křesťanství monoteistickým náboženstvím, sdílí tedy rovněž přesvědčení o existenci jednoho osobního Stvořitele, který dal lidem zákon. Islám, stejně jako křesťanství, ví o tom, že mezi dobrem a zlem je nutno volit a že na naší volbě záleží; naše skutky proto mají význam, neboť právě podle nich budeme Bohem souzeni. Islám, stejně jako křesťanství, ví i o tom, že "tento svět ve zlém leží" a že z něj do Božího království vede úzká cesta. V tomto bodě se však islám s křesťanstvím radikálně rozchází, neboť domnělý lék, který by chtěl padlému lidstvu ordinovat Korán, je zcela odlišný od léku, který nabízí Nový Zákon.

Katechismus21 vyráží do světa!

Je nějaký důvod studovat dnes stará reformační vyznání? Proč by si měl člověk myslet, že nalezne něco teologicky cenného, prokoušeli se starobylým teologickým textem? Což od té doby neuplynulo už tolik vody, což od těch časů není naše poznání už mnohem dál, což nejsou mnohé tehdejší názory už dávno překonány? Ano, některým věcem dnes možná rozumíme lépe. Nicméně, pravda nezastarává – a co bylo pravdou tehdy, jistě jí je i dnes. Což takhle prověřit si četbou, čemu vlastně věřím a jak tomu rozumím já a proč vlastně? Nuže, vezmi a čti a přesvědč se sám!
Katechismus21 naleznete zde

Tři věci, které je dobré mít na paměti, než začnete kritizovat

Kritika - podaná dobře a správně – je darem tomu, kdo je kritizován. („Věrně jsou míněny šlehy od milujícího”, Přísloví 27,6) Měli bychom vítat příležitosti, kdy může být naše myšlení opraveno a pročištěno. Vidíme jako v zrcadle, poznáváme jen částečně (1. Kor 13,12), ale Bůh vybavil církev učiteli, kteří často vidí věci jasněji, než se to v danou chvíli daří nám. Ve své prozřetelnosti a díky Boží obecné milosti, dostupné všem lidem, může Bůh někdy použít i nevěřící, aby nás svou kritikou upozornili na logické chyby či nedostatek srozumitelnosti.

Kritika podaná nesprávně – ať již jde o přehánění, neporozumění či zkreslení (karikaturu) kritizovaného - znamená ztrátu pro obě strany. Takový postup podkopává důvěryhodnost kritika a kritizovanému umenšuje příležitost poučit se a napravit svůj omyl.   

C. S. Lewis: Proč teologie?

Vlastně docela chápu, že někoho teologie odpuzuje. Vzpomínám si na jednu svou besedu v Královském letectvu. Povstal starý, ostřílený důstojník a řekl mi: „Tohle, co říkáte, mi není k ničemu. A přitom i já jsem věřící. Vím, že Bůh je. Cítil jsem ho. Sám v noci uprostřed pouště. To ohromné tajemství. Právě proto všem těm vašim škatulkám a formulkám nevěřím. Každému, kdo se kdy setkal s tou skutečnou silou, připadají tak malicherné, pedantské, neskutečné!“

Světový den modliteb za pokoj Jeruzaléma v neděli 4. října 2015

Bohuslav Reynek / Radost

Bože můj, hořím nadějí, že věci, 
které se nedějí, 
se stanou,

že přece skončí se výsměšná step, 
v které, cest nevida, chodím jak slep 
a prahnu:

usnu, a přiletí radost jak pták, 
srdce mi otevře, aniž zvím jak, 
a v hněvu

zabije hada v něm, obludu zavěsí, 
zčernalou, na haluz ve vlhkém zálesí, 
zoufání,

ve branách duše mé zaskví se stráží, 
čekání barvínky slzami svlaží 
zpívajíc.