28 srpna 2018
09 srpna 2018
Čest našim vojákům, rozum politikům!
Po Praze
se prý objevují samolepky, které se vysmívají památce 3 českých vojáků, kteří padli v Afganistánu při útoku sebevražedného atentátníka a haní je jako obyčejné
žoldáky.
Je potřeba jasně říci, že oběti našich vojáků si vážíme a vzdáváme jim hold.
Není samozřejmostí v dnešním světě sloužit své vlasti s nasazením
života, plnit rozkazy bez kecání a stát věrně ve službě, kde je potřeba, být
ochoten dostát svým slibům, byť i ke své škodě. Je na místě vděčnost za
každého, kdo je toho schopen a k tomu ochoten.
To nic nemění
na tom, že je zcela legitimní debatovat o smyslu a perspektivách naší vojenské
přítomnosti na Blízkém Východě. Pro připomenutí: Spojenečtí vojáci (včetně
příslušníků Armády České republiky), kteří v rámci International Security Assistance Force (ISAF) slouží v Afganistánu
od prosince 2001, tam vstoupili v rámci alianční reakce na islamistické
útoky 11. září a stalo se tak se souhlasem Rady bezpečnosti OSN.
Po 17 letech je
zcela na místě zamýšlet se, proč a jak jsou vlastně vedeny vojenské operace,
s jakými výsledky a jakými perspektivami. Tyto otázky však mají být
adresovány politikům, spíše než vojákům.
Jakou roli
Západní vojáci v Afganistánu (a jinde na Blízkém Východě) po těch letech
ještě hrají? Kdo a jak rozdává karty v této hře? Jsou rozdány tak, aby
bylo vůbec možno vyhrát? A chceme to vůbec? Ano, klaďme si tyto otázky. A zejména chtějme odpovědi od těch, kdo jsou
za to zodpovědni.
Proto: Čest našim vojákům, rozum našim politikům!
(Publikováno jako součást editorialu v KONZERVATIVNÍCH LISTECH 7-8/2018)
(Publikováno jako součást editorialu v KONZERVATIVNÍCH LISTECH 7-8/2018)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)