Bohuslav Reynek: Kříž

Hle, kostra z jeslí,

už není slámy,

ven jesle vynesli,

kříž sám je s námi.

 

Zbyla jen holá

se hřeby břevna,

bez osla, vola,

kříž, bída zjevná.

 

Noc bez andělů,

den bez koledy,

ran křídla tělu:

kam vzlétnou bědy -

 

kdy naposledy?

 

(Mráz v okně, 1969) 

Bohuslav Reynek / Podzimní modlitba

Bože, kol tvých dávných zdí má duše chodí sirá,

patří toužebně a nikdo, nikdo neotvírá,

 

neotvírá oken, neotvírá dveří.

Zlaty, teply jsou tvé stany, ale zde se záhy zšeří,

 

a v mé duši záření již chladne, pohasíná;

k svému Světlu pusť ji, smutní siná

 

a bojí se zimy. Viz, jak mouchy, brouci

v pokoj spánku chystají se. Láska vroucí

 

tvá je sečteny má. - Přece méně není

duše má než oni!... Ale čím jich snění

 

jest mi... Nechci. Bože, otevři mi.

Bože, pusť mne k teplu; bojím se zimy.

 

Jdou všichni v Tebe; děti tvé, ne hosti.

Jen já jsem venku. Draví, tiší jdou a prostí.

 

Bože, otevři mi. A ne v spánek: do Radosti...

Bože, otevři mi do Radosti.

 

(Smutek země, 1924) 

Co počít s islámem aneb má omyl právo na existenci?

 Islám je stejně jako křesťanství monoteistickým náboženstvím, sdílí tedy rovněž přesvědčení o existenci jednoho osobního Stvořitele, který dal lidem zákon. Islám, stejně jako křesťanství, ví o tom, že mezi dobrem a zlem je nutno volit a že na naší volbě záleží; naše skutky proto mají význam, neboť právě podle nich budeme Bohem souzeni. Islám, stejně jako křesťanství, ví i o tom, že "tento svět ve zlém leží" a že z něj do Božího království vede úzká cesta. V tomto bodě se však islám s křesťanstvím radikálně rozchází, neboť domnělý lék, který by chtěl padlému lidstvu ordinovat Korán, je zcela odlišný od léku, který nabízí Nový Zákon.