Zelený úděl (Green Deal)
Jde o soubor plánů Evropské komise, jak dosáhnout takových změn v právních předpisech členských států, které by zajistily, že Unie bude v roce 2050 produkovat nulové emise uhlíku.
Zelený úděl (Green Deal)
Jde o soubor plánů Evropské komise, jak dosáhnout takových změn v právních předpisech členských států, které by zajistily, že Unie bude v roce 2050 produkovat nulové emise uhlíku.
Michael Brown a Craig Keener: Nemít strach z Antikrista
V posledních letech vyšla celá řada knih o eschatologii, tedy o posledních věcech světa, závěru dějin a příchodu Krista. Tato kniha je mezi nimi jedinečnou ve dvou směrech:
Viktor Orbán
Nemyslím, že Orbán je jako politik dokonalý a maďarský systém bezchybný. Možná má před sebou poslední měsíce u moci. Kdo chce hledat chyby, nepochybně najde. Zkusme se podívat, nikoliv v čem je Orbán stejný jako ostatní, ale spíše, v čem vyniká, čím si zaslouží obdiv: Vidím tři oblasti, v nichž Orbán jako konzervativní politik obstál – a v nichž nám politici jeho typu scházejí:
„A mnohé ze synů Izraele obrátí k Pánu, jejich Bohu. A sám půjde před ním v duchu a moci Elijášově, aby obrátil srdce otců k dětem a neposlušné k smýšlení spravedlivých a přichystal Pánu připravený lid.“ (Lukáš 1. 16-17)
Vánoce mohou do našeho života přinést o poznání více radosti a změny, budeme-li na ně náležitě připraveni. Jak se připravit?
Kosmická trilogie je pokusem křesťanského apologety C. S. Lewise o vědecko-fantastický román. Zrodila se ve 40. letech minulého století a nese stopy oné doby. Nicméně je to příběh, který uchvátí vaši představivost a otevře vaši mysl alternativním způsobům uvažování.
Síly Talibanu znovu získávají úplnou kontrolu nad Afghanistánem, kterou před dvěma desítkami let ztratily. Není jisté, co budoucnost přinese, můžeme si však být jisti, že afghánští křesťané budou v příštích dnech čelit vážnému nebezpečí.
Co to u všech všudy v tom Maďarsku ten Orbán zase prosadil? Možná se takto ptáte nad zprávami o nové maďarské legislativě, která utlačuje homosexuály.
Budeme-li si tuto pravdu lépe uvědomovat, bude se nám žít snadněji. Štěstí totiž závisí na nastavení našich očekávání. Pokud se ráno vzbudím a čekám, že vyhraju ve Sportce, potkám svou životní lásku, zdravotní problémy pominou a v práci budu výjimečně úspěšný, budu určitě usínat zklamán. Pokud si ale uvědomím, že problémy jsou k tomu, aby se řešily, a právě to že mě posouvá dál, že nejsem obětí života, ale naopak žákem v Boží škole, že diamant vzniká vždy jen pod tlakem, pak mám vysokou šanci, že to zvládnu.
Které velké věci vznikly z pohodlí
obývacího pokoje před televizí se sklenkou vína v ruce? Martin Luther King
nedosáhl zrovnoprávnění černochů statusy na Facebooku. Penicilin neobjevil někdo
zapomenutý v regále ve staré lékárně a ani svět se nespasil sám od sebe.
Vyhlížením jakéhosi stavu normálnosti
a klidu v budoucnu nám utíkají šance a příležitosti žít život naplno, pomáhat
potřebným, zápasit o spravedlnost, nebo bojovat o vlastní zdraví. Život nám
protéká mezi prsty. Sním o budoucnosti, která bude stejně úplně jiná, než si
myslím, a přehlížím tak krásy, které mi Bůh staví do cesty právě teď. Krása a vůně
jarní přírody, možnosti podělit se o to své málo a změnit tím někomu den,
věnovat soustředěnou pozornost bližnímu v jeho otázkách a kráčet s ním. V
těchto okamžicích je Bůh přítomen. V přítomných momentech laskavosti, utrpení či
nejistoty. Kdy jindy prožít vztahy naplno, pokud ne právě teď? Vždy máme k
dispozici pouze přítomnost.
V určitých křesťanských krizích, zejména mezi ortodoxními protestanty,
bývá zvykem horlivě vinit ze všeho, co se jim v rané církvi nelíbí, řeckou
filosofii, především vliv Platóna.
Fresky na stropě Sixtinské kaple, pravděpodobně největší dílo křesťanského umění, jaké kdy bylo vytvořeno, svědčí o univerzálnosti poselství evangelia...
Nejpádnější kritikové marxismu uvádějí, že největší jeho selhání se netýkají ekonomiky, ale antropologie. Americký demokratický senátor Raphael Warnock z Georgie to potvrdil na Velikonoční neděli, když tweetoval, že kolektivní sociální akce „je transcendentnější než vzkříšení Ježíše Krista“.
Slavnostní večer s hodem beránka (letos v sobotu 27. března) je prvním dnem židovských svátků Pesach, neboli svátků nekvašených chlebů. Připomíná události v noci 15. nisanu roku 2448 židovského letopočtu, kdy Hospodin při desáté egyptské ráně pobil v Egyptě všechno prvorozené a přitom „přeskočil“ (hebrejsky „pesach“, tedy pominul, vynechal) obydlí dětí Izraele. Téže noci Izraelité narychlo odešli z Egypta a z otroků se tak stali svobodnými lidmi, aby nadále sloužili Hospodinu.
Kdo by jako dítě neměl rád pohádky, mýty a pověsti? A kdo by neměl kdesi hluboko v nitru pocit, že milované příběhy skrývají bohatší a hlubší význam, než dokážeme plně pochopit? Není smutné, že s dospíváním svou důvěřivou lásku k mýtům ztrácíme spolu s pokornou ochotou naslouchat jejich skrytým významům? Zdá se dokonce, že tato ztráta smyslu pro mýty je zvláště zřetelná u nás, moderních křesťanů, kteří míváme sklon pohlížet na svět fantazií, pohádek a mýtů s podezřením jako na cosi neskutečného a vymyšleného, ne-li pohanského, ba okultního.
Z dopisů J. R. R. Tolkiena víme, že o své Středozemi smýšlel jako o naší vlastní planetě zasazené do mlhavé, legendární doby, nějakých 2000 předtím, než Bůh povolal Abrahama, aby opustil Mezopotámii a vydal se na pouť do Zaslíbené země. Příběhy Tolkienovy ságy Silmarillion, jež se odehrávají více než 5 000 let před dobrodružstvími Pána prstenů, odhalují úchvatný mýtus o stvoření, který propojuje biblickou knihu Genesis se severskou mytologií i Platónovým dialogem Timaios.
Ve čtvrtek 25. února začíná židovský svátek Purim, který bývá považován za nejveselejší židovský svátek. Původ svátku sahá hluboko do 6. století před Kristem do událostí biblické knihy Ester. Připomíná vysvobození perských Židů z intrik krutého vezíra Hamana. Ten v příběhu představuje přímo prototyp zločinného antisemity, který toužil "vyhladit, povraždit a zahubit všechny Židy od mládence po starce, děti i ženy, v jednom dni". Název svátku připomíná Hamanovo metání losů, kterými chtěl určit nejvhodnější den pro svůj zamýšlený plán…
Kdykoli zahlédnu jméno Francise Schaeffera, zpomalím.
Myšlenky tohoto klíčového amerického teologa a filosofa minulého století stojí
za přečtení. Je autorem mnoha knih, známých i u nás, jeho spis „Ten, který je
skutečností“ pro mne na počátku 90. let znamenal skutečnou bombu. Američani
jsou si jeho vlivu dobře vědomi a jeho odkaz hýčkají, před lety vyšel na
titulní stránce Christianity Today jeho portrét s nápisem "Náš
svatý František". Nepřekvapí proto, že když jsem zahlédl zamyšlení nad
jednou jeho pozapomenutou knihou, zpozorněl jsem.
„Zírat do smartfonu znamená vstoupit do světa, kde se nemusíte zaobírat ničím, co jste si sami nezvolili“, varuje publicista Rod Dreher, autor i u nás známého bestselleru Benediktova cesta.
Na
počátku všeho, co kdy k něčemu vedlo, bylo slovo, myšlenka, idea, záměr. Slovo,
které se posléze stává tělem, je skutečným hybatelem dějin. Musíme se proto
zajímat o slova a o myšlenky, které za nimi stojí – protože ideje
mají důsledky.
„Koronavirus nás svým způsobem poslal všechny zpět do první třídy. Teprve po absolvování tohoto testu můžeme začít přemýšlet o dalších krocích. Jedná se o velmi dlouhý proces“, prohlásil loni v dubnu v rozhovoru pro španělské noviny známý estonský skladatel klasické a duchovní hudby Arvo Pärt.
Široce diskutovaná „reverze“ bývalého editora Christianity Today Marka Galliho ke katolické církvi vede přemýšlivé protestanty k prověření biblických a teologických nosníků jejich víry.