Zničení člověka

„Trvá-li život člověka pouhých sedmdesát let, pak je stát nebo národ důležitější než jednotlivec. Pokud má však křesťanství pravdu, je jedinec důležitější, neboť je věčný.“

Spisovatel C. S. Lewis, pohybující se celý život na universitní půdě, viděl dobře úpadek moderního myšlení, které redukuje realitu pouze na „to, co je vidět“ a ztrácí tak schopnost cokoli kloudného vypovědět o podstatných věcech života. Naturalismus jako přesvědčení, že vše, co existuje, má pouze „přirozené“, tedy materialistické vysvětlení, považoval Lewis za postoj, který otevírá dveře manipulaci a tyranii. Naturalismus mění hodnoty v pouhé „přirozené jevy“ a lidi v objekty, které mohou a mají být kontrolovány a ovládány. Buď je člověk racionální duch, který je povinen poslouchat absolutní hodnoty, nebo je pouhou přírodou, která se dá hníst a krájet do libovolných podob podle libovůle pánů – obojí najednou je nemožné.

C. S. Lewis / Ctnost střídmosti

Střídmost patří naneštěstí ke slovům, která v angličtině změnila svůj význam. Dnes se jí obvykle míní abstinence. V dobách, kdy ale byla druhá kardinální ctnost nazývána "střídmostí", to slovo nic podobného neznamenalo. Střídmost se vztahovala nejen na pití, ale na všechny požitky; a neznamenala něčeho se zříci, ale znát správnou míru a nepřekračovat ji. Je chybné se domnívat, že by křesťané měli být abstinenty; náboženstvím abstinence není křesťanství, ale islám. Může se samozřejmě stát, že některý křesťan nebo všichni křesťané budou nuceni vzdát se v určitou chvíli tvrdého pití, buď že patří k lidem, kteří nedokážou pít, aniž by přebrali, nebo že chce ušetřené peníze dát chudým nebo protože je ve společnosti lidí, kteří mají sklon k opilství a on je nesmí svádět tím, že bude sám pít. Vtip je ale v tom, že se z nějakého dobrého důvodu zdržuje něčeho, co neodsuzuje a z čeho rád vidí druhé se těšit. Jedním z rysů určitého typu špatného člověka je, že se nedokáže něčeho vzdát, aniž by to vyžadoval také od všech ostatních. To není křesťanské. Křesťan jako jednotlivec může být hotov vzdát se ze zvláštních příčin toho či onoho - manželství, masa, piva či biografu; ale ve chvíli, kdy začne prohlašovat, že tyto věci jsou špatné jako takové a kdy začne ohrnovat nos nad lidmi, kteří jich užívají, je na špatné cestě.

Moderní omezování významu slova střídmost na pití napáchalo mnoho neplechy. Pomáhá lidem zapomínat, že stejně nestřídmí můžeme být v mnoha jiných věcech. Muž, který učiní středem svého života golf nebo svou motorku, žena, která věnuje každou svou myšlenku oblékání, bridži nebo svému psu, jsou právě tak "nestřídmí" jako někdo, kdo se každý večer zpije do němoty. Pochopitelně to není zvenčí tolik vidět: vlivem golfové nebo bridžové vášně se nesvalíte cestou na zem. Boha nicméně vnější zdání neoklame. 

(z knihy C. S. Lewis: K jádru křesťanství, Návrat Praha 1993, str. 58-59)

Petici proti ubytovnám? Trochu pozdě, pane náměstku...

Dorazila ke mně Petice proti ubytovnám. Nepodepsal jsem. Souhlasím, že ubytovny pro chudé, kterých přibývá, a zejména lichvářský byznys, který se na ně přisál, jsou do nebe volajícím problémem a bolestí mnoha měst. Naplňuje mne hněvem, jak různí vydřiduchové bez soucitu ždímají lidi v nouzi a inkasují sociální dávky. A rozumím také nevoli a obavám těch, co bydlí v okolí ubytoven.
Nicméně ptám se, zda podpora petice, kterou vyslovují představitelé vedení našeho města (např. náměstek primátora Ostravy Martin Štěpánek (ODS), není jen populistickým (a alibistickým) pokřikem, který má odvést pozornost od kořene věci.
Vždyť porušují-li majitelé ubytoven zákon, není-li dodržován pořádek či vznikají-li provozem jiné problémy, mělo město už dávno zasáhnout, na to není třeba petice!
A že jsou ubytovny plné? Pak je třeba se ptát, co udělalo město pro své obyvatele v nouzi, aby nebyli nuceni se do tak předražených a povětšinou nedůstojných králíkáren uchylovat. Ostatně, lichva a zneužívání chudých obecně je rostoucím problémem naší země, nejen v bydlení. To pan náměstek primátora vidí až dnes? A to nemá - jakožto vlivný politik a veřejně činná osoba - jiné nástroje k řešení, než organizování petic? 

Jaká je vlastně sociální a bytová politika našich měst (nejen Ostravy)? Že žádná není? No tak to možná proto se nyní tak hlasitě vedení města peticí ohání. Vždyť komunální volby jsou už na podzim!

Nepomůžeme-li Ukrajině, zítra nikdo nepomůže nám

Vývoj událostí na Ukrajině a zejména rusko-ukrajinský konflikt zaměstnává už od počátku roku nejen náš region, ale celý svět. Česká vláda a česká politická reprezentace bohužel podceňují vážnost situace a její dopad na českou politiku a českou národní bezpečnost. Premiér Sobotka rezolutně odmítl nabídku prezidenta Obamy na zvýšení americké vojenské účasti v Evropě, a to se zdůvodněním, že ČR něco takového nepotřebuje a nebude potřebovat. Inaugurace nového ukrajinského prezidenta se nezúčastnil žádný z čelných českých ústavních činitelů. Jsou to znepokojivé signály.

Horké jaro na Ukrajině aneb drama o třech dějstvích

Současná Ukrajina je smutným důsledkem komunistického míchání národů a překreslování hranic, mýcení tradic a přetrhávání přirozených vazeb. Dnešní samostatná Ukrajina vznikla v roce 1991 po náhlém rozpadu komunistického Sovětského svazu. Nemá žádnou historickou tradici vlastní státnosti, životaschopný ukrajinský stát do roku 1991 v podstatě nikdy neexistoval. Sovětská Ukrajina rovněž nebyla kompaktním národním organismem, do jednoho celku byly uměle spojeny ruské oblasti na východě a jihu (které byly po tři staletí součástí carského Ruska) s územími, která koncem 2. světové války Stalin mocensky přičlenil k SSSR (polská Halič či Volyň a Podkarpatská Rus, v době mezi válkami součást ČSR).