„Trvá-li život člověka pouhých sedmdesát let, pak je stát
nebo národ důležitější než jednotlivec. Pokud má však křesťanství pravdu, je
jedinec důležitější, neboť je věčný.“
Spisovatel C. S. Lewis, pohybující se
celý život na universitní půdě, viděl dobře úpadek moderního myšlení, které
redukuje realitu pouze na „to, co je vidět“ a ztrácí tak schopnost cokoli
kloudného vypovědět o podstatných věcech života. Naturalismus jako přesvědčení,
že vše, co existuje, má pouze „přirozené“, tedy materialistické vysvětlení,
považoval Lewis za postoj, který otevírá dveře manipulaci a tyranii.
Naturalismus mění hodnoty v pouhé „přirozené jevy“ a lidi v objekty, které
mohou a mají být kontrolovány a ovládány. Buď je člověk racionální duch, který
je povinen poslouchat absolutní hodnoty, nebo je pouhou přírodou, která se dá
hníst a krájet do libovolných podob podle libovůle pánů – obojí najednou je
nemožné.