28 prosince 2014

Rady krále Šalomouna (nejen) pro bloggery

Četli jste biblickou knihu Přísloví? Možná se dnes mnohým může zdát, že pro dnešek už tam nic kloudného nelze najít. Nenechejme se mýlit! Nadčasová moudrost, vdechnutá do této knihy samotným Tvůrcem, může být velmi praktická i dnes. Co by nám poradil král Šalomoun, kdybychom se jej ptali, jak spolu komunikovat v tomto dnešním předigitalizovaném světě a jak užívat všech těch sociálních sítí tak, aby to bylo k dobrému? Možná by odpověděl takto:

27 prosince 2014

Připadá vám, že vás čtení nebaví nebo na to nemáte čas? Vyzkoušejte to!

Nejste-li právě hbitý čtenář, neplánujte si přečíst rovnou 100 knih za rok. Možná, že pro vás bude akorát 40 či 50 svazků během roku. Nebojte se stanovit si laťku vysoko, ať vás to motivuje. Ale pozor, ať není vysoko příliš, tak aby nešla vůbec přeskočit. 

17 prosince 2014

Podpořme Vánoční výzvu České evangelikální aliance

Blíží se vánoční svátky, které většina z nás prožívá jako svátky pokoje a rodinné pospolitosti. Snadno tak přehlédneme, že příběh o Kristově narození, který je hlavním tématem těchto svátků, je také příběhem o uprchlictví. Toho nedávno narozeného Ježíše, vítaného pastýři, anděly i mudrci z Východu, museli jeho matka Marie se svým manželem Josefem ukrýt a uprchnout s ním z vlastní země do ciziny, aby si uchránili holý život.

09 prosince 2014

Moskva nebo Brusel?

Západ po roce 1989 nezvládl své vítězství nad komunismem a jeho elitám v důležitých kauzách uniká realita“, napsal nedávno slovenský křesťanskodemokratický politik a publicista Vladimír Palko ve svém kritickém textu o roli Západu v dění na Ukrajině. (Naleznete jej např. zde)
„Jistě to bude téma mnohých diskusí“, uzavírá Palko. Přivítali jsme tuto jeho výzvu a rozhodli se jeho text přetisknout (a doplnit polemickou reakcí Romana Jocha, kterou naleznete zde), neboť Palko přináší inteligentní kritiku Západu, která je cenná právě tím, že víme, že autor není žádný „putinovec“ a právem jej považujeme za spolubojovníka na mnoha politických i kulturních frontách. Jistě, kritizovat Západ neznamená být automaticky na ruských pozicích. Přesto však máme zato, že se Palko mýlí v mnohých svých východiscích i závěrech.  

Islámská rozpínavost pod drobnohledem

Někteří představitelé Západu tvrdí, že Západ nemá problémy s islámem, nýbrž jenom s násilnými islámskými extrémisty. Čtrnáct století historie svědčí o opaku.(…) Hlavním důvodem tohoto procesu není ani tak síla islámského světa“, pokračuje Janeček, „jako spíš slabost světa našeho. A není to ani tak slabost vojenská, jako slabost morální, psychologická a z ní vyplývající i slabost demografická.“

Většina zodpovědných politiků si dnes uvědomuje smrtelné ohrožení naší civilizace ze strany „mezinárodního terorismu“, někteří z nich jsou už i ochotni připustit, že tento fenomén nějak podstatně souvisí s islámem. Boj proti terorismu má nepochybně více dimenzí. Kromě nepominutelné dimenze vojenské a bezpečnostní patří k boji proti terorismu i pochopení cílů nepřítele, jeho mentality a tradic. A právě tomu je kniha Islámská rozpínavost včera, dnes a zítra věnována.

07 prosince 2014

Člověkem se nerodíme, člověkem se stáváme

Multidisciplinární konference pod názvem „Nejmenší z nás: Právní ochrana osob před narozením“ se snaží již třetím rokem poukazovat na nespravedlnost a pokrytectví současné legislativy, týkající se ochrany nenarozených dětí, aby tak připravila prostor pro změnu. Dovolím si nabídnout několik svých postřehů z bohatého programu konference, konané letos na podzim v Brně.

24 listopadu 2014

Gilbert Keih Chesterton / Vánoce

Není nebezpečnějšího a nechutnějšího zvyku, než slavení Vánoc dřív, než přijde jejich čas.

Patří k samotné povaze svátku, že před člověkem vyvstane skvěle a náhle, že v jednu chvíli velký den ještě není a v druhou už je. Do nějakého konkrétního okamžiku se cítíte běžně a smutně, protože je jen obyčejný všední den. A v další chvíli nám srdce poskočí a duše s tělem se pustí do tance jako milenci, protože se z ní v jednom záblesku stane den sváteční.
Ať už je pro vás sváteční nebo symbolický kterýkoliv den, je podstatné, aby tu byla zřetelná čára mezi ním a časem, který předchází. A všechny zdravé obyčeje spojené s Vánocemi měly za cíl, aby se někdo nedotýkal, nedíval, nevěděl, nebo nemluvil o něčem dřív, než opravdu přijde ten vánoční den.

14 listopadu 2014

Otevřený dopis ombudsmance Anně Šabatové

Anna Šabatová
veřejná ochránkyně práv
Údolní 39
602 00 Brno
  
V Praze, Brně a Ostravě, 13. listopadu l.P. 2014

Vážená paní ombudsmanko,
se zájmem jsme zaregistrovali, že hodláte prosadit kampaň proti používání tělesných trestů dětí. Rádi bychom Vám položili v této souvislosti několik otázek:

03 října 2014

Power tends to corrupt...

Milí přátelé,
v situaci, kdy se kandidující strany předhánějí ve slibech, jak "zamakají", aby vám (a za vás) co nejdůkladněji zorganizovali váš život, chtějí Svobodní přispět k tomu, abyste si jej mohli v co největší míře organizovat po svém vy sami.


Zvažte, zda volit Svobodné v komunálních volbách se vyplatí!
A vězte, že Svobodní kandidují i v Ostravě :-)
 

10 září 2014

Co je a co není umění?



Tato otázka mne čas od času napadá při pohledu na ten či onen produkt umělecké tvorby, a často na ni nenalézám přiměřenou odpověď. Míval jsem vícekrát pocit, že pro odpověď na otázku „je tohle umění?“ mě samotnému (ale nejen mně, i nám všem lidem v tomto současném světě) scházejí nástroje, měřítka, pojmy, argumenty, kterými by bylo možno poměřit, posoudit, zhodnotit, zda ten či onen výtvor je skutečně „uměním“, nebo jen pouhým „výrobkem“.

27 srpna 2014

Kdo je lidské embryo?



Kdo je lidské embryo? I na tuto otázku hledali odpověď odborníci z oblasti filosofie, psychologie, etiky, práva, medicíny a dalších oborů v průběhu 1. ročníku interdisciplinární konference o právní ochraně osob před narozením „Nejmenší z nás“ v říjnu 2012 v Brně.

Interrupce? Proč o tom nejde debatovat?



Díky poznatkům řady vědních oborů dnes můžeme stanovit počátek lidského života na okamžik početí. Moderní embryologie jednoznačně potvrzuje, že lidské embryo představuje úplnou, třebaže velmi nezralou lidskou bytost. Je-li tomu ovšem skutečně tak, vyvstává před námi řada nesnadných otázek: Jak to, že valná část společnosti nedbá na tyto pádné argumenty? Jak to, že společnost umožňuje zabíjení lidí před narozením jako cosi zcela legitimního, ba někdy dokonce žádoucího? A jak to, že o těchto nezpochybnitelných faktech je dnes tak těžké vést racionální debatu?

Zdá se, že problémem není nedostatek informací ve veřejném prostoru. Informace jsou dostupné, ale schází schopnost s nimi pracovat, analyzovat je a umět se podle nich prakticky zařídit. V podstatě na dané téma neprobíhá žádná racionální debata, spíš zaznívají emočně vypjaté výkřiky. Ne že by nepadaly rozumné a přesvědčivé argumenty. Postrádáme ale schopnost povznést se nad úroveň emočně diktovaných postojů, schází společenská atmosféra, která by umožňovala lidem poctivě vysvětlovat své pozice, naslouchat a přemýšlet a uvážlivě odpovídat.

11 srpna 2014

C. S. Lewis / Existuje nadpřirozená realita?


Mnohým lidem způsobuje v argumentaci ve prospěch existence nadpřirozeného zásadní potíž skutečnost, že je takové argumentace vůbec zapotřebí. Pokud cosi tak nesmírného existuje, nemělo by to být tak samozřejmé jako Slunce na obloze? Není neuvěřitelné, že znalost nejzákladnější ze všech Skutečností by měla být přístupná pouze pomocí hnidopišského filosofování, na které nemá většina lidí čas ani kapacitu? K tomuto argumentu cítím velkou sympatii. Zamysleme se však nad ním.

11 července 2014

Žádné dotace nestátním školám aneb prázdninové (ne)žertování ministerstva školství



Ministerstvo školství předložilo počátkem července návrh, kterým chce odejmout nestátním (tedy církevním a soukromým) školám neinvestiční dotace na provoz, a to již od příštího školního roku, tedy od 1. září 2015. Jedná se o vážný zásah do rozpočtů těchto škol (může jít až o 10 - 30%), který může mít pro mnohé z nich likvidační důsledky.

O co se tady vlastně jedná a proč ministrovo řeší tak zásadní otázky tak nepochopitelně, bez rozmyslu a řádné debaty? Podle ministerstva školství je cílem sjednocení podmínek pro všechny typy škol. Jaká je skutečnost?

26 června 2014

Zničení člověka



„Trvá-li život člověka pouhých sedmdesát let, pak je stát nebo národ důležitější než jednotlivec. Pokud má však křesťanství pravdu, je jedinec důležitější, neboť je věčný.“

Spisovatel C. S. Lewis, pohybující se celý život na universitní půdě, viděl dobře úpadek moderního myšlení, které redukuje realitu pouze na „to, co je vidět“ a ztrácí tak schopnost cokoli kloudného vypovědět o podstatných věcech života. Naturalismus jako přesvědčení, že vše, co existuje, má pouze „přirozené“, tedy materialistické vysvětlení, považoval Lewis za postoj, který otevírá dveře manipulaci a tyranii. Naturalismus mění hodnoty v pouhé „přirozené jevy“ a lidi v objekty, které mohou a mají být kontrolovány a ovládány. Buď je člověk racionální duch, který je povinen poslouchat absolutní hodnoty, nebo je pouhou přírodou, která se dá hníst a krájet do libovolných podob podle libovůle pánů – obojí najednou je nemožné.

23 června 2014

C. S. Lewis / Ctnost střídmosti

Střídmost patří naneštěstí ke slovům, která v angličtině změnila svůj význam. Dnes se jí obvykle míní abstinence. V dobách, kdy ale byla druhá kardinální ctnost nazývána "střídmostí", to slovo nic podobného neznamenalo. Střídmost se vztahovala nejen na pití, ale na všechny požitky; a neznamenala něčeho se zříci, ale znát správnou míru a nepřekračovat ji. Je chybné se domnívat, že by křesťané měli být abstinenty; náboženstvím abstinence není křesťanství, ale islám. Může se samozřejmě stát, že některý křesťan nebo všichni křesťané budou nuceni vzdát se v určitou chvíli tvrdého pití, buď že patří k lidem, kteří nedokážou pít, aniž by přebrali, nebo že chce ušetřené peníze dát chudým nebo protože je ve společnosti lidí, kteří mají sklon k opilství a on je nesmí svádět tím, že bude sám pít. Vtip je ale v tom, že se z nějakého dobrého důvodu zdržuje něčeho, co neodsuzuje a z čeho rád vidí druhé se těšit. Jedním z rysů určitého typu špatného člověka je, že se nedokáže něčeho vzdát, aniž by to vyžadoval také od všech ostatních. To není křesťanské. Křesťan jako jednotlivec může být hotov vzdát se ze zvláštních příčin toho či onoho - manželství, masa, piva či biografu; ale ve chvíli, kdy začne prohlašovat, že tyto věci jsou špatné jako takové a kdy začne ohrnovat nos nad lidmi, kteří jich užívají, je na špatné cestě.
Moderní omezování významu slova střídmost na pití napáchalo mnoho neplechy. Pomáhá lidem zapomínat, že stejně nestřídmí můžeme být v mnoha jiných věcech. Muž, který učiní středem svého života golf nebo svou motorku, žena, která věnuje každou svou myšlenku oblékání, bridži nebo svému psu, jsou právě tak "nestřídmí" jako někdo, kdo se každý večer zpije do němoty. Pochopitelně to není zvenčí tolik vidět: vlivem golfové nebo bridžové vášně se nesvalíte cestou na zem. Boha nicméně vnější zdání neoklame. 

(z knihy C. S. Lewis: K jádru křesťanství, Návrat Praha 1993, str. 58-59)

19 června 2014

Petici proti ubytovnám? Trochu pozdě, pane náměstku...

Dorazila ke mně Petice proti ubytovnám. Nepodepsal jsem. Souhlasím, že ubytovny pro chudé, kterých přibývá, a zejména lichvářský byznys, který se na ně přisál, jsou do nebe volajícím problémem a bolestí mnoha měst. Naplňuje mne hněvem, jak různí vydřiduchové bez soucitu ždímají lidi v nouzi a inkasují sociální dávky. A rozumím také nevoli a obavám těch, co bydlí v okolí ubytoven.
Nicméně ptám se, zda podpora petice, kterou vyslovují představitelé vedení našeho města (např. náměstek primátora Ostravy Martin Štěpánek (ODS), není jen populistickým (a alibistickým) pokřikem, který má odvést pozornost od kořene věci.
Vždyť porušují-li majitelé ubytoven zákon, není-li dodržován pořádek či vznikají-li provozem jiné problémy, mělo město už dávno zasáhnout, na to není třeba petice!
A že jsou ubytovny plné? Pak je třeba se ptát, co udělalo město pro své obyvatele v nouzi, aby nebyli nuceni se do tak předražených a povětšinou nedůstojných králíkáren uchylovat. Ostatně, lichva a zneužívání chudých obecně je rostoucím problémem naší země, nejen v bydlení. To pan náměstek primátora vidí až dnes? A to nemá - jakožto vlivný politik a veřejně činná osoba - jiné nástroje k řešení, než organizování petic? 
Jaká je vlastně sociální a bytová politika našich měst (nejen Ostravy)? Že žádná není? No tak to možná proto se nyní tak hlasitě vedení města peticí ohání. Vždyť komunální volby jsou už na podzim!

11 června 2014

Nepomůžeme-li Ukrajině, zítra nikdo nepomůže nám



Vývoj událostí na Ukrajině a zejména rusko-ukrajinský konflikt zaměstnává už od počátku roku nejen náš region, ale celý svět. Česká vláda a česká politická reprezentace bohužel podceňují vážnost situace a její dopad na českou politiku a českou národní bezpečnost. Premiér Sobotka rezolutně odmítl nabídku prezidenta Obamy na zvýšení americké vojenské účasti v Evropě, a to se zdůvodněním, že ČR něco takového nepotřebuje a nebude potřebovat. Inaugurace nového ukrajinského prezidenta se nezúčastnil žádný z čelných českých ústavních činitelů. Jsou to znepokojivé signály.

01 června 2014

Horké jaro na Ukrajině aneb drama o třech dějstvích



Současná Ukrajina je smutným důsledkem komunistického míchání národů a překreslování hranic, mýcení tradic a přetrhávání přirozených vazeb. Dnešní samostatná Ukrajina vznikla v roce 1991 po náhlém rozpadu komunistického Sovětského svazu. Nemá žádnou historickou tradici vlastní státnosti, životaschopný ukrajinský stát do roku 1991 v podstatě nikdy neexistoval. Sovětská Ukrajina rovněž nebyla kompaktním národním organismem, do jednoho celku byly uměle spojeny ruské oblasti na východě a jihu (které byly po tři staletí součástí carského Ruska) s územími, která koncem 2. světové války Stalin mocensky přičlenil k SSSR (polská Halič či Volyň a Podkarpatská Rus, v době mezi válkami součást ČSR).

31 března 2014

Gilbert K. Chesterton / Sex a majetek

Ve chvíli, kdy otrok přestane svůj plat propíjet a začne šetřit, začal shromažďovat něco, zač by si nakonec mohl koupit svobodu. Proto se mu to nikdy nesmí dovolit…

Je nutno říci, nudným, zaprášeným, ztuhlým a klopotným jazykem, na nějž se omezila většina moderní debaty, že ohledně pohlaví existuje v tuto chvíli stejně oblíbený omyl jako kolem soukromého vlastnictví. Ve starší a svobodnější řeči, v níž mohli lidé jak mluvit, tak zpívat, bude pravdivější říct, že týž zlý duch napadl dvě velké síly, které tvoří poesii života, totiž lásku k ženě a lásku k zemi. Hned na začátku je třeba si povšimnout, že obě lásky byly úzce spojeny od té doby, co je člověk člověkem, i když byl ještě pohanem. Ba co víc, byly stejně těsně spojeny i v časech úpadku pohanství. Ale ani zápach rozkládajícího se pohanství nebyl tak špatný jako puch rozkládajícího se křesťanství. Zkáza toho nejlepšího…

03 března 2014

Opět na téma juvenilní justice: stále více otázek než odpovědí


I do našich médií už pronikla řada případů, kdy např. polským rodinám v Německu byly odebrány děti a umístěny do výchovných ústavů. Obvinění proti rodičům se neprokázala, přesto však to byly až intervence ze strany polského státu a medializace případu, díky čemuž byla sjednána náprava a děti rodičům vráceny.
Co se to v Evropě děje? Rýsuje se tady nějaký nový trend? To, že jste bezúhonní, tedy samo o sobě neznamená, že máte právo na své děti? Je ve hře ještě něco jiného, nějaký jiný zájem? Média tyto případy vysvětlují víceméně jako nedorozumění, jako "kulturně necitlivé" zásahy, zaviněné odlišnou mentalitou cizinců. Je to však dostatečné vysvětlení? 

C. S. Lewis / Vnitřní kruh



Touha patřit do vnitřního kruhu je jedním z nejsilnějších lidských motivů. Je to touha pošetilá, bláznivá, sisyfovská, protože se nemůže nikdy naplnit. Uvnitř každého vnitřního kruhu je totiž nový vnitřní kruh. Dávejme pozor na to, co je pro nás vnitřním kruhem. „Dokud neporazíte strach z toho, být mimo, budete stále mimo,“ varuje ve svém více než půl století starém eseji C. S. Lewis. Čtení je to krapet delší, ale stojí za to...

08 února 2014

Je Vladimír Putin konzervativcem?

Zatímco se západní radikální levice snaží ze všech svých sil destruovat hodnotový základ naší civilisace, z Ruska k nám občas problesknou zprávy, které by se právě v tomto kontextu mohly jevit celkem sympaticky – a určitá část pravice je skutečně jako sympatické reflektuje. Nelze v této souvislosti nepřipomenout text Jeffa R. Nyquista O Pacepovi a Golicynovi v posledním čísle KONZERVATIVNÍCH LISTŮ. Je tedy na místě ptát se: Je Vladimír Putin skutečně konzervativcem?

03 února 2014

Nejsme to my, kdo přepisuje morálku

„Mnoho kultur v dějinách zaniklo pro morální degeneraci. Ale aby se morální degenerace politicky a kulturně vynucovala, to je něčím naprosto novým,“ píše německá socioložka Gabriela Kuby ve své knize Globální sexuální revoluce.


Křesťanskou kulturu nedokázali v minulosti vymýtit ani mocichtiví a násilničtí panovníci, ani války a revoluce, ani zkorumpovaní církevní představitelé, ani ateistický teror 20. století. Dnes jsme však svědky útoku, který sahá hlouběji.

„Dnes se útočí na nejvnitřnější morální strukturu člověka, která jej činí schopným žít ve svobodě,“ pokračuje Kuby. Bitevním polem tohoto zápasu je antropologie, tedy tázání se: kdo je vlastně člověk? Jaký je cíl jeho života? Kdy tento život začíná a kdy končí? A co z toho plyne pro společnost a pro stát? Na těchto otázkách, na odpovědích na ně, totiž závisí mnohé. Také to, zda se podaří obhájit a udržet svobodu, svobodu slova a svědomí, ano i politickou svobodu.  

22 ledna 2014

Úprk rozumu


"Politická korektnost je k smíchu a nemá u nás šanci," začíná český novinář Martin Weiss svůj úvod ke knize Anthony Brownea Úprk rozumu. "Tak mi to alespoň dlouho připadalo..." Zdá se však, že realita vyvedla z omylu nejen pana Weisse. O tom, jak k tomu mohlo dojít a kam to může vést, pojednává útlá kniha s podtitulem Politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii.
Vydalo ji nakladatelství Dokořán v edici PNK, tedy v rámci "politicky nekorektní knihovničky", kde se zařadila po bok neméně kontroverzních publikací jako je esej Nigela Lawsona „Vraťme se k rozumu“ o ideologickém alarmismu kolem globálního oteplování (moje recenze zde) nebo spis prezidentova poradce Petra Hájka o manipulativní roli médií Smrt ve středu.
"Když prezident Harvardovy univerzity Larry Summers jemně naznačil, že příčinou rozdílných výsledků ve špičkové vědě by mohly být vrozené rozdíly mezi schopnostmi mužů a žen, čekaly ho stávky, veřejné odsouzení a výzvy k rezignaci od lidí, kteří nepředložili jediný důkaz, že se mýlil," uvádí Browne jeden z ne tak dávných příkladů "veřejné debaty", který proběhl i našimi médii.


Co se to stalo?
Politická korektnost je systém přesvědčení a myšlenkových šablon, který pronikl do mnoha aspektů moderního života, drží veřejnou debatu v kleštích a rozhoduje, o čem a za jakých podmínek lze vůbec mluvit, jaká politika vlády je přijatelná a jaká ne. Celé bloky témat se tak uzavřely veřejné diskusi - nelze o nich vůbec veřejně mluvit, přinejmenším ne jinak, než dovoluje oficiální "politicky korektní" kánon.
Co se to stalo se Západem, že je tohle možné? Veřejnost, vědci, novináři i politici se dnes bojí i si jen pomyslet určité myšlenky, píše Browne. Lidé, kteří se veřejně odkloní od všeobecně přijímaného schématu, jsou uráženi a zesměšňováni, propouštěni ze zaměstnání nebo je dokonce vyšetřuje policie za "zločiny nenávisti".