Rady krále Šalomouna (nejen) pro bloggery

Četli jste biblickou knihu Přísloví? Možná se dnes mnohým může zdát, že pro dnešek už tam nic kloudného nelze najít. Nenechejme se mýlit! Nadčasová moudrost, vdechnutá do této knihy samotným Tvůrcem, může být velmi praktická i dnes. Co by nám poradil král Šalomoun, kdybychom se jej ptali, jak spolu komunikovat v tomto dnešním předigitalizovaném světě a jak užívat všech těch sociálních sítí tak, aby to bylo k dobrému? Možná by odpověděl takto:

Napočítej do deseti, než to pošleš

„Spatříš-li muže ukvapeného v řeči věz, že hlupák má více naděje než on.“ (Přísloví 29,20)

Kolika hádkám jsme mohli předejít, kolik přátelství by mohlo být zachováno, kdybychom nebyli tak ukvapení v řeči? Před odesláním mailové zprávy, před odpovědí na skypu, zkrátka vždycky, než něco odešleš, je dobré si po sobě vždy přečíst, cos napsal a uvážit, zda je to opravdu to, co chceš říci, zda slova vyjadřují tvé pocity a jestli vyjádření těchto emocí je opravdu nezbytné a mravné.

Nechej hlupáka s jeho hloupostí

„Neodpovídej hlupákovi podle jeho pošetilosti, abys nebyl jako on.“ (Přísloví 26,4)

Jsou chvíle, kdy je lepší zanechat pošetilého člověka s jeho hloupými plány, než se snažit jej změnit. Lepší je „nechat“ jej, ignorovat, neodpovídat mu, než ho stále zásobovat další municí k práci, která nevede k ničemu.

Odhal hlupáka

Odpověz hlupákovi podle jeho pošetilosti, jinak bude moudrý ve svých očích.“ (Přísloví 26,5)

Hle, nevyvratitelný důkaz, že Bible si odporuje! Máme tedy hlupákovi odpovídat, nebo ne? Tento „rozpor“ je nepochybně záměrný a je v Bibli proto, aby nám ukázal, že neexistuje žádné absolutní pravidlo pro všechny situace. Jsou chvíle, kdy hloupost musí být odhalena a konfrontována – a jsou chvíle, kdy je lepší ji přejít mlčením. Kdo pozná, kdy se jak zachovat, je moudrý.

Poznej včas, kdy odejít

„Když se moudrý soudí s hlupákem, třese se zlostí či vysmívá, klidu nemá.“ (Přísloví 29,9)

Jsou situace, kdy je potřeba prostě odejít a ukončit komunikaci, místo toho, aby ses donekonečna staral, co a jak odpovíš. Mnozí nemají upřímnou touhu poučit se nebo se opravdu něco dovědět, místo toho jen hledají příležitosti, jak všude rozhlašovat své pošetilosti. Odejdi, zavři, ukonči, odhlas se, vymaž – to je to, co je někdy třeba udělat!

Dávej pozor na to, co čteš

„Jako přivázat kámen k praku, takové je dát hlupákovi slávu.“ (Přísloví 26,8)

Dávej pozor, jaká slova čteš, co si pouštíš do hlavy, čemu věříš. Když dáváš hlupákovi slávu čtením a bádáním v jeho slovech, jsi naivní a pošetilý jako ten, kdo přivazuje kámen k praku – jak to asi dopadne?

Vyhýbej se klepům

„Slova pomlouvače jsou jako pamlsky, sestupují do nejzazších útrob.“ (Přísloví 26,22)

Na internetu je mnoho sítí, blogů a účtů, které jsou věnovány…v podstatě pomluvám. Zaměřují se cíleně na věci pochybné a nepočestné, místo na ty ušlechtilé. Vyhni se jim!

Buď pokorný

„Ať tě chválí jiný, a ne tvoje ústa, někdo cizí, a ne tvoje rty.“ (Přísloví 27,2)

Nech, ať tě chválí ostatní. Pokud tě nikdy nikdo nepochválil – obzvláště moudří lidé, možná je čas k přezkoumání tvého srdce a prověření, zda-li chodíš po cestách moudrosti a komunikuješ správně a se správnými lidmi. Ti, kteří jsou pokorní a skromní, obdrží slávu, zatímco arogantní budou poníženi.

Hleď si svého

„Kdo prochází kolem a nazlobí se kvůli sporu, který se ho netýká, je jako ten, kdo chytá psa za uši.“ (Přísloví 26,17)

Chytal jsi někdy psa za uši? Pravděpodobně to přinese nepříjemnosti. A co teprve cizí pes! Raději se drž dál od cizích sporů, místo aby ses pletl do toho, do čeho ti nic není. Někdy je možná vhodné zapojit se do filosofické debaty nebo zkusit zprostředkovávat smír mezi protivnými stranami v „blogosféře“, ale není to pravidlem. Mnohdy bude lepší mlčet; moudrost ti obvykle napoví, kdy si máš raději hledět svého.

Nebuď tím, kdo dělá pořád problémy

„Kdo kope jámu, spadne do ní, kdo valí kámen, na něj se obrátí.“ (Přísloví 26,27)

Ten, kdo je tu jenom proto, aby přidělával problémy ostatním, ten na to doplatí. A naneštěstí, na internetu je mnoho takových. Nebuď jedním z nich!

Ujasni si, proč vlastně píšeš

„Stálé kapání vody v deštivý den a svárlivá žena jsou si rovny.“ (Přísloví 27,15)

Jestli píšeš jen proto, abys hledal, kdo se s tebou pohádá, jestli vyhledáváš stůj co stůj polemiku, nebo se bavíš hádkami, pravděpodobně bude lepší, abys dělal něco jiného. Máš skutečně co říci? Nebo tě jen baví vysedávat u počítače? Varuj se zažehávat spory pro vlastní potěšení!

Dávej pozor, co hlásáš

„Kdo svádí přímé na zlou cestu, sám padne do vlastní jámy, ale bezúhonní zdědí dobro.“ (Přísloví 28,10)

Ti, kdož si troufají učit druhé, berou na sebe velkou zodpovědnost. Svedou-li někoho na scestí, může to mít nedozírné následky. Dej pozor na to, co hlásáš, co sdílíš s ostatními, čemu vyhlašuješ věrnost. Ber vážně to, co píšeš! Pamatuj, že odeslaná slova se těžko berou zpět; co napíšeš a pošleš, stane se veřejným a na serverech zůstane možná navěky.

Nespoléhej jen na sebe

„Na vlastní rozum spoléhá jen tupec, kdo ale žije moudře, bude zachráněn.“ (Přísloví 28,26)

To je klíč ke všemu ostatnímu. Na koho spoléháš? Komu důvěřuješ více než sobě? „Počátkem moudrosti je bázeň před Hospodinem“, radí král Šalomoun (Přísloví 1,7).

Zpracováno podle článku Tima Challiese „Solomon on Social Media“ v Eternal Perspectives Newsletter, spring 2011, přeložila a upravila Kateřina Floryková