Díky poznatkům
řady vědních oborů dnes můžeme stanovit počátek lidského života na okamžik
početí. Moderní embryologie jednoznačně potvrzuje, že lidské embryo představuje
úplnou, třebaže velmi nezralou lidskou bytost. Je-li tomu ovšem skutečně tak,
vyvstává před námi řada nesnadných otázek: Jak to, že valná část společnosti
nedbá na tyto pádné argumenty? Jak to, že společnost umožňuje zabíjení lidí
před narozením jako cosi zcela legitimního, ba někdy dokonce žádoucího? A jak
to, že o těchto nezpochybnitelných faktech je dnes tak těžké vést racionální
debatu?
Zdá se, že
problémem není nedostatek informací ve veřejném prostoru. Informace jsou
dostupné, ale schází schopnost s nimi pracovat, analyzovat je a umět se
podle nich prakticky zařídit. V podstatě na dané téma neprobíhá žádná
racionální debata, spíš zaznívají emočně vypjaté výkřiky. Ne že by nepadaly
rozumné a přesvědčivé argumenty. Postrádáme ale schopnost povznést se nad
úroveň emočně diktovaných postojů, schází společenská atmosféra, která by
umožňovala lidem poctivě vysvětlovat své pozice, naslouchat a přemýšlet a uvážlivě
odpovídat.
„Jde o krizi
racionality současné (nejen) západní civilizace. Problémem je pokles etické
vnímavosti a oslabení schopnosti orientace v otázkách dobra a zla.“ Takto uvedl svůj příspěvek na předloňské konferenci "Nejmenší z nás" Doc. Tomáš
Machula, Ph.D., Th.D. (Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých
Budějovicích). „Vidíme, že i lidé dobře obeznámení s biologickými fakty
a řadou dalších informací často nejsou schopni tyto poznatky integrovat do
celku poznání o člověku, které by jim umožňovalo nějaký rozumně podložený soud,
ale naopak se utápějí v povrchnosti emocemi diktovaných tvrzení. Schválně
neříkám, že každý, kdo je zastáncem práva na potrat, nemá dostatečně
kultivovanou schopnost moudrosti a vědění. Ale rozhodně tvrdím, že ji velmi
pravděpodobně nemá kultivovanou ten, kdo se utápí v emocionálních
postojích a není schopen racionální argumentace. To se však může týkat nejen
zastánců, ale i odpůrců potratů, jejichž názor na věc je mně osobně sice věcně
blízký, ale rozhodně nemohu schvalovat nebo doporučovat jejich přístup
v jeho celistvosti.“
Při diskusi o
umělých potratech je tedy žádoucí dát důraz nikoliv jen na informaci, ale na formaci
– formaci a kultivaci lidského nitra. Co přesně to může znamenat? Machula hovoří
o nezbytné kultivaci individuálního svědomí, ale apeluje také na všechny, kdo
stojí na straně „pro život“, aby usilovali vrátit do hry pozapomenutý pojem
„ctností“. Jako východisko nabízí aristotelsko – tomistickou přirozenoprávní
tradici, která je jednou z nejpromyšlenějších koncepcí. Návrat ctnosti do
společenského diskurzu by mohl pomoci nalézt ztracenou společnou řeč, napomoci
obnovit společně sdílenou představu o ideálu správného a dobrého života. Teprve
takový pohyb může umožnit, aby naši eticky dezorientovaní současníci znovu
nalezli „půdu pod nohama“, na které by byli s to nahlédnout zlo potratu (a
stejně tak všech biomedicínských manipulací) jako skutečně zlé a morálně
nepřípustné.
***
Letošní 3.
ročník interdisciplinární konference „Nejmenší z nás: Právní ochrana osob před
narozením“ se uskuteční v Brně ve čtvrtek 16. října 2014. Konference
proběhne pod záštitou místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace MVDr. Pavla
Bělobrádka, Ph.D., MPA, a děkana Katolické teologické fakulty
Univerzity Karlovy v Praze ThLic. Prokopa Brože, Th.D., a s
podporou děkana Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
doc. Tomáše Machuly, Ph.D., Th.D. Více naleznete zde: Nejmenší z nás
Žádné komentáře:
Okomentovat