„Košaté pojetí občanské společnosti je jedním
z nejkrásnějších květů křesťanské civilizace. Na obou stranách spektra hrozí
nežádoucí alternativy. Na jedné straně můžeme vidět postmoderní společnost,
zdánlivě svobodnou, ale ve skutečnosti zcela atomizovanou, a tudíž snadnou
ovladatelnou a manipulovatelnou. Lidé nejsou schopni přirozených loajalit
(především vůči rodině, obci a národu) a znají jen neorganické a většinou málo
stabilní celky (např. politická, ekologická, nebo kulturní hnutí). Svoboda je
na tomto konci spektra chápána zpravidla jako „dovolení dělat si, co chci“
mnohdy bez ohledu na jakékoliv mravní normy. Na druhém pólu spektra je
například tradiční islámská rodina, v níž má jednotlivec (především pak
žena) velice málo svobody a v níž je národní prvek nemístně oslaben prvkem
náboženským. Zatímco na jednom pólu je náboženství škrtnuto, na druhém pólu až
příliš nabobtnalo.“
(Dan Drápal: Vztahy, sex, rodina. Velký rozvrat a cesta k obnově)
Žádné komentáře:
Okomentovat