Musím přiznat, že Trumpův inaugurační projev,
kdy ohlašoval, že vláda se vrací z Washingtonu do rukou lidu, jsem
sledoval s nepokrytou radostí. Když hovoří o síle a jednotě, o obnovení
americké velikosti, o posílení obrany a obnově hospodářství, nijak mne to
nepobuřuje – hovoří jazykem, který od presidenta očekávám a o věcech, o kterých
bych chtěl slyšet hovořit i našeho presidenta.
Jaké ovoce přinesou jeho další kroky?
Podíváme-li se třeba na oblast obrany života,
lidských práv a svobod, Trump vykročil velmi
svižně. Zakázal financování potratů v zahraničí z amerických peněz,
kteroužto praxi už od dob presidenta Reagana republikánští presidenti zakazují
a ti demokratičtí opět povolují. Trump se tedy zachoval typicky republikánsky.
Podpořil tradiční lednový March for Life ve Wshingtonu, kde viceprezident
Pence dokonce vystoupil s projevem, což bylo dosud nevídané.
Velmi očekávanou událostí
byl návrh na uprázdněné místo v Nejvyšším soudu, jež může vychýlit poměr sil na
půdě instituce, která má na americkou politiku nesrovnatelně zásadnější vliv,
než náš soud ústavní. Trump nominoval soudce Neila Gorsucha, jež se těší oblibě
jako brilantní právník oddaný ústavě, obhájce náboženské svobody a odpůrce
euthanasie. Bude-li opravdu jmenován, měly by obavy z proměny Nejvyššího
soudu v další progresivistickou úderku být aspoň na čas zažehnány.
Trump zrušil Obamův nejšílenější
dekret, zavádějící na školách „svobodnou volbu“ toalet, šaten a koupelen, podle
toho, jakým pohlavím se student právě cítí býti. Věc se vrací na úroveň
jednotlivých států a místních komunit, kam náleží a kam hodlá Trump směrovat i
správu mnoha dalších oblastí, které Obama svými federálními dekrety
centralizoval.
Trump rovněž slíbil zrušit tzv.
Johnsonův dodatek, znevýhodňující církve a náboženské spolky, jež veřejně
zaujímají politická stanoviska. Starost o svobodu vyznání a svobodu slova, jež
jsou dle presidenta motivem těchto kroků, jsou hodnoty pro budoucnost zcela
klíčové.
Znamená to tedy, že vše je
bezproblémové a skvělé? Vždyť média vykreslují Trumpův nástup jako chaos a
amatérismus, na straně druhé jako div ne nástup fašismu. Jak to tedy je?
Jisté nezkušenosti se Trumpovi
lidé asi nevyhnou, zvlášť v situaci, kdy se vyměňuje celá administrativa a
president s sebou přivádí zcela nové lidi, kteří dosud stáli mimo nejvyšší
politiku.
Zdá se, že tímto trpěl i
onen imigrační dekret, jímž president pozastavil přistěhovalecké programy a
dočasně zakázal vstup do USA občanům sedmi muslimských zemí. Přesto, že
principiálně byl dekret zřejmě v pořádku a žádná „lidská práva“ nikomu
neupíral (nikdo přece nemá žádné „právo“ vstoupit na území jiného státu, vždy
je klíčem svolení příslušných autorit), jeho rozsah, provedení a načasování
zřejmě skutečně problematické byly. Avšak, hle: Zafungoval americký systém
„brzd a protivah“ – a platnost dekretu byla soudem pozastavena!
V tomto ohledu je
Trumpův neúspěch poučný: Demokratické procedury a řádně zvládnutá byrokracie
jsou schopny odchytit mnohé případné úlety mocných. Proto mám naději, že americký
systém bude schopen i nadále prosazení těch největších trumpovských hloupostí odfiltrovat.
Mimochodem: je něčeho takového schopen i náš „systém“?
Chápu, že vůči
Trumpovi lze stále uvést celou řadu zcela oprávněných námitek. Prý je to
hochštapler, mediální manipulátor bez jasné ideologie, jeho prohlášení jsou
silácká, často zmatená, občas si protiřečí. To všechno je nejspíš pravda.
Navíc, milionář a byznysmen v roli mluvčího obyčejných lidí? Jak to, že mu
to uvěřili?
Jak je možné, že většině voličů i mnoha
křesťanům se hulvát Trump mohl jevit jako přijatelnější volba, než
sofistikovaná Hillary?
Vypadá to, že Trump
není osamocený blázen, je spíše jakýmsi ztělesněním obecnější společenské
nálady. Měl čich na vyhmátnutí problému, a zároveň dost peněz a určitou
nezávislost, aby se odvážil problém veřejně pojmenovat - a nabídnout cestu ke
změně.
Jak to, že na to voliči slyšeli? Nejspíš proto, že ten problém je skutečný. Úpadek tradičních hodnot, doprovázený
agendou nejrůznějších menšinových práv – za jejíž nejagresivnější propagátorku
je považována právě Hillary – dopadá nejtíživěji na bílé, manuálně pracující a
méně vzdělané. Platy stagnují, ekonomická situace rodin se zhoršuje, přibývá
sociálních problémů, klesá porodnost, rozpadá se „americký sen“. Sílí pocit, že „ti nahoře“ na ně kašlou, že je
nechávají ždímat nadnárodními firmami a z jejich svobod ukrajovat clintonovskou
levicí. A president místo pracovních podmínek ve fabrikách řeší společné
toalety na universitách…
Jak to, že uvěřili právě Trumpovi? Možná proto, že nikdo jiný si jejich
trampot nevšímal – nebo se jim to tak aspoň zdálo. Levice řeší společné
toalety, pravice daně a volný obchod. A tak se Trump učinil jejich hlasem – a
dostal jejich hlasy. Jestli mu je dali právem, jestli skutečně splní, co
sliboval, to se uvidí. Můžete se zlobit, můžete se posmívat, nicméně tato volba
má jistou logiku...
Proč jej volili křesťané? Mnohých z nich se týká
úpadek bílé pracující třídy, sdílejí s nekřesťany zklamání
z politiky. A mnozí volili Trumpa jaksi v sebeobraně. I kdyby totiž
pro křesťany neudělal vůbec nic, nechá je aspoň na pokoji, neboť na rozdíl od
Clintonové a Obamy není poháněn ambicí dokázat, že „Amerika není křesťanskou
zemí“. A už to samo bude obrovská úleva...
Psáno pro časopis ŽIVOT VÍRY.
Žádné komentáře:
Okomentovat