"Nejsem Charlie, jsem Ahmed!"

„Nejsem Charlie, jsem Ahmed, mrtvý policista. Charlie zesměšňoval mou víru a kulturu a já jsem zahynul, když jsem bránil jeho právo takto jednat.“

To mi připadá jako mnohem trefnější slogan solidarity s oběťmi z Paříže. Ukazuje se totiž, že plátek, na který teroristé udeřili, byl levičáckou stokou provokací a rouhání. Proto si ovšem ti novináři jistě nezasloužili smrt! Západ své kritiky a rouhače už dávno nevraždí, naopak je před vraždami chrání (a měl by tak činit co nejrazantněji)! V tomto ohledu vyslovuji svou solidaritu, jejich vražda je hanebným a zavrženíhodným zločinem. 

Nicméně trochu se ošívám nad tím, kdo se nám to stává moderními symboly: nejprve symbolem svobody projevu pornografky z "Pussy", teď symbolem svobody slova nactiutrhač "Charlie"... To jsou paradoxy!

Rady krále Šalomouna (nejen) pro bloggery

Četli jste biblickou knihu Přísloví? Možná se dnes mnohým může zdát, že pro dnešek už tam nic kloudného nelze najít. Nenechejme se mýlit! Nadčasová moudrost, vdechnutá do této knihy samotným Tvůrcem, může být velmi praktická i dnes. Co by nám poradil král Šalomoun, kdybychom se jej ptali, jak spolu komunikovat v tomto dnešním předigitalizovaném světě a jak užívat všech těch sociálních sítí tak, aby to bylo k dobrému? Možná by odpověděl takto:

Připadá vám, že vás čtení nebaví nebo na to nemáte čas? Vyzkoušejte to!

Nejste-li právě hbitý čtenář, neplánujte si přečíst rovnou 100 knih za rok. Možná, že pro vás bude akorát 40 či 50 svazků během roku. Nebojte se stanovit si laťku vysoko, ať vás to motivuje. Ale pozor, ať není vysoko příliš, tak aby nešla vůbec přeskočit. 

Podpořme Vánoční výzvu České evangelikální aliance

Blíží se vánoční svátky, které většina z nás prožívá jako svátky pokoje a rodinné pospolitosti. Snadno tak přehlédneme, že příběh o Kristově narození, který je hlavním tématem těchto svátků, je také příběhem o uprchlictví. Toho nedávno narozeného Ježíše, vítaného pastýři, anděly i mudrci z Východu, museli jeho matka Marie se svým manželem Josefem ukrýt a uprchnout s ním z vlastní země do ciziny, aby si uchránili holý život.

Moskva nebo Brusel?

„Západ po roce 1989 nezvládl své vítězství nad komunismem a jeho elitám v důležitých kauzách uniká realita“, napsal nedávno slovenský křesťanskodemokratický politik a publicista Vladimír Palko ve svém kritickém textu o roli Západu v dění na Ukrajině. (Naleznete jej např. zde)

„Jistě to bude téma mnohých diskusí“, uzavírá Palko. Přivítali jsme tuto jeho výzvu a rozhodli se jeho text přetisknout (a doplnit polemickou reakcí Romana Jocha, kterou naleznete zde), neboť Palko přináší inteligentní kritiku Západu, která je cenná právě tím, že víme, že autor není žádný „putinovec“ a právem jej považujeme za spolubojovníka na mnoha politických i kulturních frontách. Jistě, kritizovat Západ neznamená být automaticky na ruských pozicích. Přesto však máme zato, že se Palko mýlí v mnohých svých východiscích i závěrech.