Zelená je nová verze rudé

„O hluboké příčiny globálního oteplování tu nejde. Původ globálního oteplování tkví v kapitalismu. Kdybychom s ním mohli skoncovat, měli bychom řešení“, nechal se slyšet bolivijský prezident Evo Morales. Je to radikální socialista, jehož hrdinou je Che Guevara. Chce skoncovat s kapitalismem. Takových, kdo si tajně přejí totéž co on, je hodně - jenom nejsou ochotni vyrukovat po jeho vzoru s rudou korouhví; tasí místo toho zelenou. Ve skutečnosti jim ovšem nejde o životní prostředí….  

První letošní tištěné číslo KONZERVATIVNÍCH LISTŮ otevírá text nekonformního amerického komentátora Jeffa Nyquista, specializujícího se na vývoj mezinárodního komunistického hnutí. Je to právě Nyguist, kdo ve svých rozborech poukazuje systematicky a již po léta na zdroje, síly a směřování Ruska, přičemž potvrzením těchto analýz je dnešní západní veřejnost tak překvapena.

Tentokrát píše na téma, která u nás doma snad nevyvolává tolik emocí jako jinde na Západě. Nicméně tato „případová studie“, ilustrující na kause tzv. globálního oteplování obecnější střet dvou pohledů na svět, může být jeho text velmi podnětný.

Možná je naše situace krapet jiná, možná, že naše vláda nás krmí jinými pohádkami, než tak činí ve Spojených státech ta americká. Nicméně, jak radí Nyquist, „pátrat po původu těchto pohádek a vyvodit z nich správný závěr - to není žádná paranoia. Je to cesta k uzdravení.“ 

Celý Nyquistův text naleznete zde

Praotec Čech byl taky imigrant, jenže…

Počty lidí, kteří dnes směřují na Západ, dramaticky narůstají. V evropském sousedství se dnes nachází největší počet uprchlíků od dob druhé světové války. Hovoří se až o 25 milionech osob, z nichž mnozí se nebudou moci do svých domovů nikdy vrátit. Miliony lidí jsou v pohybu, běženci prchají z domovů z důvodu útlaku, pronásledování, či chudoby a nedostatku. Imigrace, která zaplavuje Evropu a dorůstá rozměrů novodobého „stěhování národů“, vyvolává napětí, nespokojenost a nepřátelství, a způsobuje, že se probouzejí téměř zapomenuté nacionální a etnické instinkty. Islámský svět sílí a stále ambiciózněji vyvolává konfrontace se Západem. A ten stojí stále bezradněji, nevěda co počít sám se sebou. Takový je kontext, v němž dnes uvažujeme o „imigrační politice“, kterou by měl Západ (tedy i my, jako jeho součást) na tuto krizi reagovat…

Tolkien podle Kreefta aneb filosofický průvodce Středozemí

Psát knihu o filosofii skryté v knihách o Pánu prstenů? Hledat u hobitů nějaké filosofické či snad teologické výpovědi o povaze světa? Není to hloupost? Vždyť jsou to jen smyšlené příběhy, namítne možná někdo, není to skutečné, je to jen jako! Takové námitky vás možná napadnou nad poměrně obsáhlým spisem amerického profesora filosofie Petera Kreefta, který vyšel česky pod názvem „Tolkienovo vidění světa“.

Kniha přibližuje myšlenkový kontext, v rámci něhož Pán prstenů i další autorova díla vznikala. Autor obšírně cituje z Tolkienovy korespondence, dosud v češtině neznámé. Na některých místech snad autor, veden didaktickou snahou vše vyložit, viděl v textu více, než do něj sám Tolkien zamýšlel vložit, přesto je kniha zajímavá a v lecčems objevná - což se pokouším doložit několika kapitolkami níže.

Jak jsme se dostali až sem aneb stručné dějiny antinatalitního hnutí

„Žádná revoluce si nemůže dovolit, aby to vypadalo, že je založená jen na sobectví a hedonismu,“ píše slovenský politik Vladimír Palko ve své knize Levy prichádzajú. „Revoluce musí vypadat altruisticky. Musí ve své filosofii nabízet jakousi osobitou ‚lásku k bližnímu‘. A skutečně: Součástí globální sexuální revoluce, jejíž přívalová vlna unáší náš svět, je také soucit – a to soucit falešný. Soucit založený na nesprávné hierarchii hodnot.“

A tak se stalo, že náš svět je náhle plný soucitu: Bolševici měli soucit s dělnickou třídou a proletariátem – dnes máme soucit s velrybami, s opuštěnými zvířaty, se svobodnými matkami… S homosexuály, kteří to nemají lehké, s nenarozenými dětmi, které nikdo nechce a tak je radši ani neporodíme. S opuštěnými starými lidmi – jejichž život už nemá hodnotu, není hoden žití, a tak jim nabízíme euthanasii.

Ne že by tito všichni nebyli hodni soucitu – ale falešnost tohoto soucitu se ukáže právě těmi řešeními, která soucítící navrhují. „Soucit je věc zrádná,“ varuje Palko, „zvláště pokud za něj soucítící nemusí platit účet. Soucit (podobně jako zdvořilost) se totiž v určitém zlomovém bodě rozchází s pravdou. V tomto bodě je třeba si položit otázku, zda chceme být skutečně zdvořilí a soucitní, nebo zda se jen neobáváme, že budeme považováni za nezdvořilé – nebo zda nejsme jen pohodlní a zbabělí.“

Ministerstvo školství: Hlavně více klidu na práci!

Ministr školství Chládek se vytasil s návrhy dalších školských reforem. Tentokrát se zaměřil na samotný počátek a také konec základního vzdělávání.

Na jeho počátku má přibýt povinné předškolní vzdělávání, tedy povinný poslední rok mateřské školky. Jde o další omezení svobody zvolit si nejen cestu ke vzdělání, ale svobody zvolit si jako rodina, jak naše děti prožijí dětství. Je něco zcela jiného, vodit dítě do školky třeba dvakrát týdně, když to rodině vyhovuje a dítě to baví, a nebo od pěti let zavést plošně “povinnou školní docházku” se vší školskou administrativou a písemnýma omluvenkama…