Bohuslav Reynek / Štěstí

Nejtvrdší si hledám štěstí,

štěstí uprostřed bolestí

jako démant v prstenu;

jako duše v rakvi ze skla,

jež by úsvitem se leskla

zemřelému na čele.

Štěstí jako pramen vody,

záhadné a chladné hody

plachých tvorů ve hvozdech.

Štěstí, a ne opojení,

jako hluboký chléb denní

z pšenice neb ze žita.

Jehož nezoškliví zrádci,

do něhož se láska ztrácí

jako zrno v dobrou zem;

plné úrody a tíže,

jako Ježíš, jehož z Kříže

sňali v lůno Marii.