Cormac McCarthy, titán americké literatury, zemřel tento týden v Santa Fe v Novém Mexiku. Zemřel přirozenou smrtí ve věku 89 let.
Autor dvanácti románů bývá řazen mezi nejvýznamnější americké romanopisce současnosti a srovnáván s Williamem
Faulknerem. Popularitu mu přinesly také filmové přepisy jeho děl. McCarthy se
narodil 20. července 1933 v irské středostavovské katolické rodině
v Providence na Rhode Islandu. Vyrůstal v Tennessee,
v padesátých letech sloužil u letectva a v šedesátých se
podruhé oženil s anglickou zpěvačkou Anne DeLisleovou (rozešli se
v roce 1976). Z prvního manželství s vysokoškolskou láskou Lee
Hollemanovou měl syna. McCarthy se toulal; chvíli žil v Evropě, pak se
vrátil do Tennessee, později se přestěhoval do El Pasa v Texasu a usadil
se v Santa Fe. Se svou třetí ženou, Jennifer Winkleyovou, se rozvedl
v roce 2006. Zanechal po sobě dva syny, Cullena a Johna.
Držitel Pulitzerovy ceny za literaturu
První kniha The Orchard Keeper (Strážce sadu) vyšla
v roce 1965, ale u veřejnosti neuspěla. McCarthy se udržel
v řemesle pomocí spisovatelských grantů. Jeho westernový román Krvavý
poledník z roku 1985, ponurý násilný příběh lovců skalpů v polovině
19. století, si tehdy získal jen malou pozornost, ale dnes je považován za
jeden z jeho nejlepších. Všichni krásní koně, první díl jeho hraničářské
trilogie, byl jeho prvním úspěchem, do té doby prodal méně než 5 000
výtisků svých knih v pevné vazbě. „Hraničářská trilogie“ přinesla zvrat,
znamenala zájem médií, přízeň čtenářstva a komerční úspěch. Na literární slávu
reagoval tím, že odmítal většinu rozhovorů, vyhýbal se autogramiádám a vyhýbal
se veřejnosti tak usilovně, že si vysloužil přirovnání k J. D.
Salingerovi.
Pozici stěžejního amerického romanopisce stvrdil
McCarthy svými dalšími dvěma romány, „thrillerem“ Tahle země není pro starý a
zejména postapokalyptickým podobenstvím Cesta, za nějž získal Pulitzerovu cenu
za literaturu. Kniha byla v roce 2009 zfilmována.
McCarthyho pověst temného, brutálního spisovatele je
zasloužená, stejně tak je ovšem McCarthy skvělým vypravěčem a jeho díla jsou prostoupena
fenomenálními popisy přírody. Jeho dílo se cíleně zabývá úpadkem a koncem
epoch. Známý teolog John Piper jednou řekl, že „Cormac McCarthy je pro americký
literární kánon tím, čím je kniha Soudců pro kánon biblický“.
McCarthyho dílo toho však skrývá mnohem víc a mnohé nekrology ho neprávem
obviňují z nihilizmu. Například literární vědkyně Karen Swallow Priorová
ve své knize On Reading Well (O dobrém čtení) z roku 2018 uvádí román
Cesta, desátou a nejslavnější McCarthyho knihu, jako vynikající obraz naděje.
Útlý román Cesta není útěšné, ba ani snadné čtení.
Vypráví o putování bezejmenného otce a jeho malého synka k moři
napříč nehostinnou a bezútěšnou krajinou několik let po blíže neurčené globální
katastrofě, která zničila civilizaci i většinu života na Zemi. Jejich jediným dopravním prostředkem je ironický symbol konce naší civilizace: nákupní vozík
z hypermarketu. Nekráčejí po cestě ke zřetelné naději, ba ani
k pointě ne. Jdou dále, i když je stále jasnější, že cesta nevede nikam.
Přesto McCarthyho vykreslení vztahu mezi otcem a jeho malým synem na pozadí umírajícího světa plného popela a zla náleží, jak
podotýkají znalci, k nejpůsobivějším v americké literatuře.
Když cestují k pobřeží, vyhýbají se gangům, které
propadly zkaženosti, a shánějí jídlo a zásoby, kde se dá. Otec učí svého
chlapce, jak si uchovat “oheň“ – důstojnost, lidskost a odvahu. Protože i když
už nic jiného nezbývá, na těchto věcech stále záleží:
Bude
to dobrý, viď, táto…
To víš že jo.
Nic špatného se nám nestane…
To víš že ne. Protože neseme oheň.
Ano. Protože neseme oheň.
Žádné komentáře:
Okomentovat