Síly Talibanu znovu získávají úplnou kontrolu nad Afghanistánem, kterou před dvěma desítkami let ztratily. Není jisté, co budoucnost přinese, můžeme si však být jisti, že afghánští křesťané budou v příštích dnech čelit vážnému nebezpečí.
Spolek Open
Doors hodnotí Afghanistán (i přes americkou vojenskou přítomnost) jako zemi,
kde „pronásledování je jen o málo méně represivní než v Severní Koreji“.
Křesťanští konvertité čelí strašným následkům, pokud je odhalena jejich nová
víra. Jak poznamenávají zprávy Open Doors, nově obrácení musejí uprchnout ze
země, nebo jsou dříve či později zabiti. „Jak přežíváme den za dnem, to ví jen
Bůh,“ říká jeden z tajných věřících v Afghánistánu. „Bůh to ví, protože je laskavý,
když tady s námi přebývá.“
Jakmile
americké jednotky opustí zemi, Kristovi následovníci budou vydání zcela
napospas. Trpět budou také dívky a ženy, stejně jako ti, kteří během posledních
20 let jakkoli pomáhali západním silám. Musíme se za tuto zranitelnou část
populace modlit a prosit, aby je Bůh ochránil před budoucím utrpením.
Měli bychom
se také modlit za duchovní zajištění další podpůrné služby pro místní církev a práci
misionářů v zemi.
Měli bychom
se také modlit za nemocné. Ačkoli jsou případy místních nemocných na COVID-19 hlášeny
nedostatečně a zmateně, není pochyb, že případů v zemi přibývá a nemocnice mají
jen omezené možnosti, co mohou nabídnout. A po odchodu všech Západních sil to bude
ještě horší. Nikdo nemá vůbec tušení,
zda a jak bude systém veřejné zdravotní péče vypadat pod vládou Talibanu.
Také se modleme,
aby vláda Talibanských milicí neznamenala úplné zhroucení státní správy, jež by
znamenalo ještě více extremismu a terorismu.
Je tu ale
ještě jedna skupina, o které nám Ježíš říká, že se za ni musíme modlit – a to
sám Taliban.
„Slyšeli
jste, že bylo řečeno:" Budeš milovat svého bližního a nenávidět svého
nepřítele,“ prohlásil Ježíš v Kázání na hoře. „Ale já vám říkám: Milujte své
nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny svého
Otce, který je v nebesích“ (Mat. 5:43).
Když Ježíš
přikázal milovat nepřátele a modlit se za ně, věděl, že to jednoho dne bude
vyžadovat také modlitbu za islámské ozbrojence, jako je Taliban, kteří vraždí
ty, kteří náležejí k jeho Nevěstě - církvi.
Modlitba za
Taliban není něčím, co bychom si mohli vybrat. Je to úkol, který nám uložil, ba
přikázal, sám Ježíš. Zde jsou tři konkrétní způsoby, jak se můžeme modlit za
ty, kteří vraždí naše afghánské bratry a sestry:
Modlete se za obrácení Talibanu
Existují dva
hlavní důvody, proč se příliš nemodlíme za konverzi islámských bojovníků. Prvním
důvodem je, že to považujeme za absurdní, myslíme si, že je vyloučené, že tito
drsní válečníci a v mnoha případech nepochybní zločinci se stanou
následovníky Kristovými.
Modlitby za
to, ať islamisté činí pokání a uvěří, se skutečně světskému pohledu jeví jako
zbytečná prosba. Díváme-li se na situaci „realisticky“, pak pravděpodobnost
jejich skutečného obrácení je tak blízko nule, že se zdá skoro ztrátou času -
našeho i Božího - se takto modlit.
Nicméně,
uznáváme přece teologickou pravdu, že Bůh pro ně může udělat to, co udělal pro
nás: poskytnout dar milosti, aby mohli být zachráněni (Ef. 2: 8). Ano, takové
případy jsou bezpochyby nepravděpodobné a vzácné. Přesto bychom se měli odvážit
modlit se za jejich obrácení. Pokud opravdu milujeme své nepřítele, jak bychom mohli
Boha neprosit, aby změnil jejich srdce?
Druhým, méně
častým a často nevysloveným a nepřiznaným důvodem, proč se nemodlíme za jejich
obrácení, pak bývá, že se obáváme, že by někteří mohli skutečně konvertovat. Podobně
jako Jonáš v zemi Ninive chceme, aby naši nepřátelé dostali zasloužený trest a
soud, nikoliv milosrdenství a odpuštění. Například během Druhé světové války
pravděpodobně existovalo mnoho křesťanů, kteří poslušně následovali Ježíšův
příkaz a modlili se za nacisty. Jak by se však tito modlitební bojovníci
cítili, kdyby zjistili, že Hitler ve chvílích před svou smrtí skutečně činil
pokání ze svých hříchů a Bůh mu odpustil? Mnozí by se cítili podvedeni, jako by
bylo od Boha nefér odpouštět takové strašné zločiny. Pravděpodobně by si chtěli
stěžovat, jako to udělal Jonáš, když Bůh ušetřil obyvatele Ninive: „Věděl jsem,
že jsi milostivý a soucitný Bůh, Bůh plný
slitování, shovívavý a nesmírně milosrdný, že tě jímá lítost nad každým zlem.“ (Jonáš 4: 2)
Měli bychom
se modlit za obrácení našich nepřátel právě proto, že náš Bůh je milostivým a soucitným
Bohem. Jak bychom mohli udělat něco menšího, než žádat Boha, aby ukázal našim
nepřátelům stejnou milost, jakou ukázal nám, když jsme ještě byli jeho nepřátelé?
Modlete se, aby Talibanu bylo zabráněno v dalším konání zla
Není žádný
rozpor v tom, modlíme-li se za dobro našeho nepřítele a modlíme-li se, aby
jeho zlé činy byly omezeny. Je pro dobro pronásledovaných křesťanů a všech
dalších utlačovaných, aby Talibanu bylo zabráněno páchat další zlo. Pro ty,
kteří zatvrdili své srdce proti Bohu, by bylo lépe, kdyby se jejich život
zkrátil, než aby nadále zarputile škodili a pronásledovali Boží děti.
Během
posledních 20 let vyžadovala ochrana nevinných, aby lidské vlády, včetně té
americké, podnikaly vojenské operace, které by bránily Talibanu v pronásledování
nepohodlných lidí. Měli jsme oporu v Západem sdílené myšlence spravedlivého
použití síly při odvrácení a omezení bezprostředně hrozícího zla. Nyní bychom
se měli modlit, aby Bůh takovou omezující sílu znovu tak či onak uplatnil. Měli
bychom však dávat pozor na motivy při našich modlitbách. Přestože se může stát,
že jediným účinným způsobem, jak omezit smrt a utrpení, může být smrt těch
z následovníků Talibanu, kteří je způsobují, neměli bychom se radovat z
jejich utrpení nebo smrti (Přísl.24: 17).
Modlete se, aby Talibanu bylo odplaceno božskou spravedlností
Stejně jako
se obracíme na pozemské úřady, žádáme-li o zajištění pozemské spravedlnosti,
můžeme v modlitbách žádat našeho svatého Boha, aby zajistil a prosadil božskou
spravedlnost. Není pochyb, že etika Starého i Nového Zákona je charakteristická
důrazem na lásku a přání dobra a požehnání. Přesto může být čas od času přiměřené
a zcela eticky legitimní volání po pomstě, klatbě a Božím soudu, je-li to vůči
zatvrzelému, nekajícímu, násilnému a nespravedlivému hříšníkovi.
Když Boha žádáme,
aby vykonal božská spravedlnost, měli bychom být opatrní a chránit své motivy.
Modlitba za božskou spravedlnost může být kličkou, jak obejít naši povinnost
milovat svého nepřítele.
„Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo
pro Boží soud, neboť je psáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ Ale
také: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu
pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti. ‘Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej
zlo dobrem.“ (Římanům 12:
19–21)
Jako bývalí
Boží nepřátelé máme být milostiví a vděční za to, že se můžeme modlit za své
nepřátele a přát jim, aby i oni přijali jeho milost. Pokud však odmítnou a
zatvrdí svá srdce proti tomu, kdo by je ušetřil, pak musíme požádat Boha, aby neotálel
s božskou odplatu, která je součástí Kristovy spravedlnosti.
(Podle materiálů The Gospel Coalition přeložil a zpracoval David Floryk)
Žádné komentáře:
Okomentovat