Líbí se mi důraz na komunitu, sousedskou vzájemnost, angažovanost. Ne, Vítkovice nikdy nebudou vesnicí, kde se lidi znají od kolébky a koukají si do talíře, jsme zkrátka městem, které žije jinak. Avšak bez prolomení jisté anonymity, odcizenosti či nezájmu jsou všechny sliby politiků marné! Ani strážník či kamera na každém rohu nezmohou tolik, jako občan, kterému dění před vlastním prahem (a pod okny či za plotem) není lhostejné, protože tu ulici považuje za svou, za společnou. Není to „území nikoho“, ale je to naše, tedy i moje… Nu, možná tuhle vzájemnost nenavážeme hned s každým, ale co takhle rozšiřovat síť toho „dobrého sousedství“, jak jen to půjde?
Obdivuji jejich aktivismus, ochotu
osobně se zapojit. A to i do věcí tak bláznivých, jako je sběr odpadků tam,
kde je nikdo nesbírá. Vím, tohle není politický program a nedá se to dělat věčně. Ale třeba tím dávají najevo, že jim na jejich obci skutečně záleží!
Nebo že komunální politika může být také něčím jiným, něčím víc, než jen
pokračováním podnikání jinými prostředky.
A do třetice? Komunikace! Chtějí o všem mluvit, všechno komentovat na fejsu, na všechno znát váš názor. Chápu, že politici, zvyklí vládnout podle hesla: „Zvolte nás – a pak to nechte na nás, my jsme ti profíci“, tím mohou být lehce vyvedeni z míry. Možná je to tím, že většina VÍTKOVICKÝCH jsou mladí, našinec už tolik ty debaty na sítích nemusí, nicméně nebylo by fajn mít na radnici „někoho, kdo s náma mluví“?
Žádné komentáře:
Okomentovat