Virová pandemie, rasové napětí a politické nepokoje po světě a nakonec válka na Ukrajině nám bolestně připomínají, že žijeme v padlém, zlomeném světě, který je zpustošen hříchem. Pravdou však je, že jsme vždy žili v nejisté době a nikdo z nás nikdy nevěděl, co přinese zítřek (Jakub 4:14), to jen relativní pokoj a blahobyt posledních dekád nám dovolil na to pozapomenout.
Nemůžeme přesně vědět, čemu budou v budoucnu čelit
naše děti, přesto je můžeme připravit na cestu. Katie Faris, manželka pastora a
maminka pěti dětí, vyčetla několik vhodných rad pro formování dětských duší
v 2. Pavlově epištole Timoteovi. Mohou pomoci připravit příští generaci,
aby věrně žila, ať přijde cokoliv. Vybral jsem několik myšlenek z jejich
rad, které publikoval portál Gospel Coalition.
1. Pomozte dětem porozumět časům
Někteří považují 2. list Timoteovi za
jakousi Pavlovu poslední vůli či odkaz, ve kterém předává svému synovi moudrost
ve víře. Píše: „Pochop, že v posledních dnech přijdou nesnadné časy“ (2 Tim
3:1). Fráze „poslední dny“ může mít několik významů, ať tak či onak, málokdo
bude zpochybňovat, že i my žijeme v jistém smyslu v těchto posledních
dnech.
Chceme-li děti připravit na život pro
Krista, musíme jim pomoci správně pochopit dobu, v níž se ocitly.
Prakticky to začíná uznáním, že přijdou „časy“ – nebo éra, období – jež bude
pro věřící „obtížné, zlé, nesnadné“. Ta doba je tu. Přesto, že Ježíš na kříži vyhrál
poslední bitvu, stále jsme zapojeni do války proti hříchu, která se odehrává na
trnitém bojišti.
Musíme děti učit, že jejich nepřítelem
nejsou nevěřící nebo ti, kteří smýšlejí jinak, než oni, ale je jím především ďábel,
který lidi oslepuje a obelhává. On je nepřítel, oni oběti. Jak vysvětluje
Pavel: „Pánův služebník nesmí být svárlivý, ale laskavý ke každému, schopný
učit, trpělivě snášet zlo, napravovat své protivníky s mírností . . . aby mohli
přijít k rozumu a uniknout z osidla ďáblova“ (2. Tim 2:24–26).
2. Učte je Boží slovo
Pavel říká Timoteovi, že „celé Písmo je
vdechnuté Bohem a užitečné k vyučování, k usvědčování, k nápravě a výchově ve
spravedlnosti, aby byl Boží člověk úplný, připravený ke každému dobrému skutku“
(2 Tim 3: 16–17).
Chceme, aby děti, které milujeme, byly úplné
a vybavené, když jdou do světa, a Boží slovo je pro tyto účely nadmíru užitečné.
A platí to pro celé Písmo, nejen pro naše oblíbené verše nebo vybrané pasáže. Děti
by měly vědět, co Bible učí o všemožných problémech a otázkách, od sexuality po
utrpení, aby nebyly překvapeny ani oklamány, když se s těmito problémy
v okolní kultuře setkají (2 Tim 3:10–13; 1 Pt 4 :12). Některá témata
samozřejmě musí být upravena pro mladší věk, ale je důležité, aby i děti
pochopily, že následování Ježíše něco stojí (Mt 8:18–22).
Bůh slibuje, že jeho Slovo „zdárně
uskuteční to, co Bůh zamýšlí“ (Iz 55:11). A to i když se teenageři momentálně
zdají apatičtí. I když jsou dětská srdce někdy tvrdá. I když batolata neustále
vyrušují. Boží slovo koná své dílo. Měli bychom neustále zasévat Boží semeno do
srdcí našich dětí a nechat je, aby přineslo růst (1. Kor 3:7).
3. Jděte příkladem
Timoteova
upřímná víra byla spojena s konkrétními lidmi, jmenovitě s jeho babičkou
Lois a matkou Euniké (2 Tim 1:5). Pavel ho nabádá: „Pokračuj v tom, co ses
naučil a čemu jsi pevně uvěřil, vždyť víš, od koho ses to naučil“ – pomysli na
Lois a Eunice i na samotného Pavla – „a jak jsi od dětství znal Písma, které
nás mohou učinit moudrými ke spasení skrze víru v Krista Ježíše“ (2. Tim
3:14–15).
V Timoteově
životě byly vztahy a poselství úzce propojeny a totéž by mělo platit v našich
domovech a církvích. Slovo doručují poslové a ti mohou ovlivnit, jak je balíček
přijat.
Dávat
dětem příklad křesťanského života je výsadou, která však v nás může někdy zbudit
obavy. A co naše rychlé jazyky a nedůsledné modlitby? Co když někdy jednáme
spíše z obav, než z víry? Věrný příklad zahrnuje pokoru vůči vlastním
dětem. Vyznání hříchu Pánu a jim otevírá dveře k rozhovoru o evangeliu. Nikdo z
nás to neumí dokonale, ale každý den nabízí nové příležitosti učit se a
prožívat svou víru přitažlivým způsobem i před vlastními dětmi.
4. Připomínejte jim odměnu
Ve 4.
kapitole 2. Timoteovi je Pavel velmi upřímný ohledně těžkostí, kterým čelí – a
kterým bude muset čelit i sám Timoteus. Očekává, že „přichází doba, kdy lidé
nesnesou zdravé učení“, a nabádá svého mladého přítele, aby „byl střízlivého
myšlení, snášel utrpení, konal dílo evangelisty, naplnil svou službu“ (2 Tim
4,3–5). Pak jde ještě o krok dál. Mluví o odměně.
Pavel
živě popisuje křesťanský život jako boj či závod, a Timotea ujišťuje, že
„zachoval víru“ a těší se na „korunu spravedlnosti“ – odměnu, která je
připravena pro všechny věřící (2. Tim 4:7–8).
Ano,
naše děti mohou čelit utrpení (2. Tim 4:5). Časy se mohou v nejisté budoucnosti
zkomplikovat. Pokud se však jejich naděje upře na Ježíše, čeká je věčná odměna.
Ale i když utrpení je skutečné, odměna je také skutečná – ba víc, je mnohem
skutečnější, neb je věčná.
Žádné komentáře:
Okomentovat