Privatizace loajality

"Ve společnostech, jejichž občané se těší větší svobodě volby než kdy dříve, se lidem čím dál tím víc příčí i těch nemnoho pout, která je dosud spojují. Takovým společnostem hrozí, že se jejich členové najednou ocitnou v sociální izolaci; budou se moci družit s kýmkoliv, nebudou však schopni vzít na sebe mravní závazky, které je sváží do skutečných občanských společenství."

(Francis Fukuyama: Velký rozvrat. Lidská přirozenost a rekonstrukce přirozeného řádu, Academia, Praha 2006)

Barbaři nečekají za hranicemi

Zajímavým řízením osudu jsem nedávno dočetl knihu Ztráta ctnosti, kterou její autor, přední morální filosof 20. století Alasdair MacIntyre, sepsal již v polovině 80. let. Nepsal na objednávku této chvíle, přesto poslední řádky jeho knihy vystihují v mistrném paradoxu cosi jinak stěží vyslovitelného, co však nadmíru věrně dokresluje dny, jež právě prožíváme.

Měsíčník KONZERVATIVNÍ LISTY má následovníka!

Nedávno spatřilo světlo světa první tištěné číslo periodika, které jsme se rozhodli pojmenovat VÝBĚR Z HROZNŮ. Proč právě takto?

Není naším vlastním postřehem, že hranice pěstování vinné révy bývala hranicí civilisace. Dnes to může platit sice spíše jen v symbolické rovině, ale odtud naše inspirace vínem plyne. Ostatně, jak praví Roger Scruton: „Co má lidstvo dělat, aby ho nestihla zkáza? Zpomalit. Mít rodinu. Číst knihy. A pít víno!“

Otevřel mi oči

Clyde Samuel Kilby (1902 – 1986) byl v 70. letech profesorem anglické literatury na Wheaton College v Illinois (USA). Narazil jsem na internetu na vzpomínku na něj od jednoho z jeho dávných studentů.

„Otevřel mi oči, abych viděl víc života, než jsem vůbec považoval za možné kdy vidět“, vzpomíná John Piper, dnes známý spisovatel a pastor. „Když mluvil o stromu, který viděl dnes ráno cestou do školy, divil jsem se zahanbeně, proč jsem sám tak slepý…“ Přestaňte hledat duševní zdraví v zrcadle psychoanalýzy, prosil tehdy profesor Kilby, raději se napájejte ze zdrojů, které Bůh ukryl ve stvoření. Kilby nebyl nikterak naivní. Věděl o hříchu. Věděl o nutnosti vykoupení. Ale on by byl řekl, že Kristus vykoupil nejen naše srdce, ale koupil nám také nové oči. Prosil nás, abychom přestali být slepí – abychom se dali pohnout k údivu skrytou slávou obyčejných věcí. Jednu svou nezapomenutelnou přednášku Kilby zakončil souborem deseti rozhodnutí pro uchování duševního zdraví.

Předsudek a domněnka …

Učinil jsem před časem objev v pravdě noetický. Četli jsme doma Komenského Labyrint světa, převyprávěný soudobou češtinou, a možná proto, že jsem měl zrovna plnou hlavu jakési přednášky, na kterou jsem se chystal, zazářila mi jedna z notoricky známých scén novým světlem.

V oné příhodě, kdy Poutník na počátku své cesty potkává Všezvěda a Mámení a dostává od nich mámivé brýle, se skrývá víc, než se snad na první pohled může zdát. Posuďte sami:

Mámivé brýle, zkreslující vše, na co jejich nositel pohlédne, sestávají ze dvou materiálů. Obroučky jsou tvořeny Zvykem a barevná klamavá skla utváří Domněnka. Vše, co Poutník kolem sebe vidí, tedy prochází brýlemi a je určováno, ovlivňováno a (de)formováno předsudkem a domněnkou.