"Ve společnostech, jejichž občané se těší větší svobodě volby než kdy dříve, se lidem čím dál tím víc příčí i těch nemnoho pout, která je dosud spojují. Takovým společnostem hrozí, že se jejich členové najednou ocitnou v sociální izolaci; budou se moci družit s kýmkoliv, nebudou však schopni vzít na sebe mravní závazky, které je sváží do skutečných občanských společenství."
(Francis Fukuyama: Velký rozvrat. Lidská přirozenost a rekonstrukce přirozeného řádu, Academia, Praha 2006)
Francis Fukuyama
v knize bystře analyzuje odvrácenou stranu různých optimistických
scénářů, které považují růst osobní a politické svobody za
téměř samospasitelné řešení všech sociálních neduhů. Ano,
lidé dnes mají nebývalou možnost volby v osobním i
společenském životě, avšak tato rostoucí možnost volby
rozvolňuje vazby, jimiž jsou lidé poutáni v síti závazků a
povinností k ostatním. Důvodem je podle Fukuyamy "mravní
miniaturizace": lidé se nadále účastní skupinového života,
samy skupiny jsou však stále menší, stále více a více
specializované, nadány menší autoritou, více spolu soupeří a
vytvářejí menší sféru důvěry. Dochází tak k jakési
"privatizaci loajality": stále se zmenšuje okruh vztahů
a institucí, vůči nimž jsou lidé loajální. Loajalita se víc a
více stává věcí volitelnou - jsem věrný těm, které si sám
zvolím, nikoliv těm, s nimiž mě osud spojil a kteří ode mě mou
loajalitu očekávají.
Vůči
komu / čemu jste loajální vy?
Žádné komentáře:
Okomentovat