Autor bestsellerů o krvavých osudech Střední Evropy
mezi Německem a Ruskem, americký historik Timothy Snyder, vydal počátkem roku
knihu esejů Tyranie: 20 lekcí z 20.
století. Útlý svazeček se zrodil jako autorova osobní reakce na vítězství
Donalda Trumpa, první kapitoly dokonce jako facebookový post, psaný přímo
z letadla, kde autora ona neblahá zpráva z Washingtonu zastihla.
Fascinace Trumpem je místy velmi znát, proto spíše než historické eseje
z toho Snyderovi vyšel horký politický pamflet. Kniha se v mžiku
stala trhákem, antirumpovská opozice napříč Západem si nemohla přát lepší
munici, rozhovory s autorem nebraly konce a média (včetně těch českých) se
hemžila titulky jako „V čem se podobá Trump Hitlerovi“ nebo „Demokracie má už
jen rok času…“ a podobně.
V první chvíli se mi zdálo nepochopitelné, jak
může renomovaný vědec tak snadno sklouznout do ideologických zjednodušení a
laciných moralizací. Opravdu si myslí, že nebude-li Trump zbaven úřadu,
k žádným dalším volbám už v Americe nedojde, jak se zdálo vyplývat z
jednoho publikovaného interview?
Protože Snydera nelze odbýt jako pouhého ideologa,
pokusil jsem se trochu v tom zorientovat.
Především: Snyder se obává nástupu tyranie. Tuto obavu
s ním ochotně sdílím, ano, svoboda je dnes ohrožována na mnoha frontách.
Obává se situací, kdy skupina nebo jednotlivec mimo veřejnou kontrolu na sebe
strhnou moc. Opět ano, toto pokušení je v tomto světě permanentně
přítomno, rozumná politika s tím počítá a umí tomu čelit. V krizových
chvílích ovšem, například pod tlakem globalizace, kdy civilizační instinkty
ochabují a tradiční instituce jsou vědomě či nevědomě oslabovány, kdy pocit
ohrožení ve společnosti převládne, může onen sebezáchovný instinkt společnosti
umlknout a nástup autoritářského režimu se může zdát jako „řešení“. Tak nějak
tomu skutečně bylo ve 30. letech v Evropě.
Myslím, že pokud jde o analýzu situace, Snyder jako
brilantní historik s talentem srozumitelně pojmenovat komplexní jevy, má
pravdu: V mnohém se dnešní situace té tehdejší skutečně podobá: nárůst
demagogie, úpadek politických stran i politiky jako takové, eroze důvěry
v politické i sociální instituce, rostoucí pocity frustrace a ohrožení,
stejně tak jako reálné hrozby na obzoru (islamismus, ambice Ruska). To vše
vytváří nebezpečný kontext, v němž skutečně může být vábení „silné ruky“
lákavé. Snyderova analýzu i jeho rady, jak a čím těmto svodům a manipulacím
čelit, lze proto uvítat, mohou být vskutku jasnozřivým vyslovením možná
banálních, přesto však platných a smysluplných rad: Nepodřizujte se předem. Braňte instituce. Varujte se vlády jedné strany.
Přijměte odpovědnost za podobu světa. Vykročte z řady. Přemýšlejte o tom,
co říkáte. Hledejte, pátrejte, analyzujte. Chraňte si soukromí. Učte se od
cizích lidí i od cizích zemí. Milujte svoji vlast. Mějte odvahu.
Problém nastává ve chvíli, kdy se autor snaží odhalené
zákonitosti interpretovat a aktualizovat, nacházet za každou cenu živoucí
paralely se situací v dnešních Spojených státech. Zde se chvílemi nelze
ubránit pocitu, že Snyder se nechal příliš unést osobními politickými
preferencemi a prostě si jako zklamaný volič vyrovnává účty s neoblíbeným
presidentem. Nutno říci, že Trump svou neohrabaností a všemi ostatními deficity
je mu snadným terčem. Nicméně, nezaslepila ona personifikace Snyderovi oči
přespříliš? Opravdu si myslí, že případným Trumpovým odvoláním by bylo po
problému a demokracie uhájena? Trumpismus zmizí, když volby vyhraje ta druhá
strana? Tak jednoduché to je?
Navíc je zřejmé, že Snyder píše pro Američany:
připomíná řadu věcí, pro Američany možná objevných, nicméně pro našince jde vesměs
o tvrdě zaplacené zkušenosti: že dějiny Západu nejsou jenom dějinami triumfu,
ale i úpadku a rozkladu, že společnost v Americe není nijak výlučná a imunní
vůči svodům autoritářské vlády, ba dokonce možná zranitelnější, neb nic
takového na vlastní kůži nezažila. Naše
situace je přece ještě krapet jiná: útoky na suverenitu národních států ze
strany bruselské nadnárodní mašinérie na straně jedné i pokusy „profesionálně“
řídit „stát jako firmu“ a vyhnout se tak překonaným pravo-levým „schématům“ na
straně druhé dodávají zdejšímu pokušení tyranie zase kapánek jinou
příchuť.
Shrnuto: Čtěte Snydera a ptejte se, jak jeho varování
vyložit lépe, jak je aplikovat na naši situaci. Pokušení moci a
jejího zneužití zde budou stále, tyranie není nikdy daleko. Proto mějte odvahu
a čtěte – a přemýšlejte o tom, co čtete!
(Publikováno jako úvodník KONZERVATIVNÍCH LISTŮ)
Žádné komentáře:
Okomentovat