Nepomůžeme-li Ukrajině, zítra nikdo nepomůže nám

Vývoj událostí na Ukrajině a zejména rusko-ukrajinský konflikt zaměstnává už od počátku roku nejen náš region, ale celý svět. Česká vláda a česká politická reprezentace bohužel podceňují vážnost situace a její dopad na českou politiku a českou národní bezpečnost. Premiér Sobotka rezolutně odmítl nabídku prezidenta Obamy na zvýšení americké vojenské účasti v Evropě, a to se zdůvodněním, že ČR něco takového nepotřebuje a nebude potřebovat. Inaugurace nového ukrajinského prezidenta se nezúčastnil žádný z čelných českých ústavních činitelů. Jsou to znepokojivé signály.

Horké jaro na Ukrajině aneb drama o třech dějstvích

Současná Ukrajina je smutným důsledkem komunistického míchání národů a překreslování hranic, mýcení tradic a přetrhávání přirozených vazeb. Dnešní samostatná Ukrajina vznikla v roce 1991 po náhlém rozpadu komunistického Sovětského svazu. Nemá žádnou historickou tradici vlastní státnosti, životaschopný ukrajinský stát do roku 1991 v podstatě nikdy neexistoval. Sovětská Ukrajina rovněž nebyla kompaktním národním organismem, do jednoho celku byly uměle spojeny ruské oblasti na východě a jihu (které byly po tři staletí součástí carského Ruska) s územími, která koncem 2. světové války Stalin mocensky přičlenil k SSSR (polská Halič či Volyň a Podkarpatská Rus, v době mezi válkami součást ČSR).

Gilbert K. Chesterton / Sex a majetek

Ve chvíli, kdy otrok přestane svůj plat propíjet a začne šetřit, začal shromažďovat něco, zač by si nakonec mohl koupit svobodu. Proto se mu to nikdy nesmí dovolit…

Je nutno říci, nudným, zaprášeným, ztuhlým a klopotným jazykem, na nějž se omezila většina moderní debaty, že ohledně pohlaví existuje v tuto chvíli stejně oblíbený omyl jako kolem soukromého vlastnictví. Ve starší a svobodnější řeči, v níž mohli lidé jak mluvit, tak zpívat, bude pravdivější říct, že týž zlý duch napadl dvě velké síly, které tvoří poesii života, totiž lásku k ženě a lásku k zemi. Hned na začátku je třeba si povšimnout, že obě lásky byly úzce spojeny od té doby, co je člověk člověkem, i když byl ještě pohanem. Ba co víc, byly stejně těsně spojeny i v časech úpadku pohanství. Ale ani zápach rozkládajícího se pohanství nebyl tak špatný jako puch rozkládajícího se křesťanství. Zkáza toho nejlepšího…

Opět na téma juvenilní justice: stále více otázek než odpovědí

I do našich médií už pronikla řada případů, kdy např. polským rodinám v Německu byly odebrány děti a umístěny do výchovných ústavů. Obvinění proti rodičům se neprokázala, přesto však to byly až intervence ze strany polského státu a medializace případu, díky čemuž byla sjednána náprava a děti rodičům vráceny.
Co se to v Evropě děje? Rýsuje se tady nějaký nový trend? To, že jste bezúhonní, tedy samo o sobě neznamená, že máte právo na své děti? Je ve hře ještě něco jiného, nějaký jiný zájem? Média tyto případy vysvětlují víceméně jako nedorozumění, jako "kulturně necitlivé" zásahy, zaviněné odlišnou mentalitou cizinců. Je to však dostatečné vysvětlení? 

C. S. Lewis / Vnitřní kruh

Touha patřit do vnitřního kruhu je jedním z nejsilnějších lidských motivů. Je to touha pošetilá, bláznivá, sisyfovská, protože se nemůže nikdy naplnit. Uvnitř každého vnitřního kruhu je totiž nový vnitřní kruh. Dávejme pozor na to, co je pro nás vnitřním kruhem. „Dokud neporazíte strach z toho, být mimo, budete stále mimo,“ varuje ve svém více než půl století starém eseji C. S. Lewis. Čtení je to krapet delší, ale stojí za to...